„Otázku platů řešil Ústavní soud už patnáctkrát. Přece jen si ale myslím, že dneškem nastal trochu krok k lepšímu vyjasnění pravidel,“ řekl pro Radiožurnál právník Tomáš Němeček.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
Prezidentské veto se poslancům zřejmě přehlasovat podaří. Gruzínská hlava státu Salome Zurabišviliová o zákonu už dříve uvedla, že podkopává cestu její země do Evropské unie.
Po skoro sedmi letech se uzavírá sága unijního řízení proti Varšavě podle článku 7. Podle Evropské komise už v Polsku nehrozí riziko porušování principů právního státu kvůli zásahům do justice.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců.
„Nejde jen o zapisovatelky, ale i třeba o vyšší soudní úředníky a asistenty soudců, kteří nedosahují minima nebo průměrného platu v Česku,“ upozornila šéfka justičních odborů Anna Pospíšilová.
„V justici je asi 60 procent žen, ale na Ústavním soudu máme jen čtyři,“ vysvětlila Radiožurnálu svou kritiku Marie Zámečníková z katedry Ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.
„Důležité je rozšíření trestních jednání o situace, kdy oběť vyjádří svou vůli. Řekne: ne, nechci,“ vysvětluje. Novela také předpokládá, že praktiky s dětmi do 12 let budou vždy znásilnění nebo útok.
„Po prostudování spisového materiálu dospěl soud v závěru, že je na místě uzavřenou dohodu a návrh na její schválení akceptovat,“ píše soudkyně Pavla Hájková ve zveřejněném rozsudku.
Hlavní změna by měla spočívat v tom, že totožnost už nebude muset ověřovat jenom soudní úředník, ale třeba i pracovník obecního úřadu, který k tomu má oprávnění.
Shromáždění organizuje opozice kvůli vládním návrhům změn v trestním právu včetně zrušení úřadu speciální prokuratury, který dohlíží také na vyšetřování několika kauz z doby vládnutí strany Smer.
Slovenská vláda schválila novelu, která má k 15. lednu zrušit Úřad speciální prokuratury. Ten dohlížel mimo jiné i na vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky v roce 2018.
Čeští soudci bojují proti vládnímu návrhu, podle kterého by platy v justici od roku 2024 významně klesly. Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou soudci připraveni změnu v zákoně napadnout.
Jak zjistil server iROZHLAS.cz, spis přistál u soudce Libora Holého. Ten se s případem korupce v justici nebude potýkat poprvé. Už v minulosti vynášel rozsudek nad obžalovaným žalobcem Suchánkem.
„Jde o komplexní posílení odpovědnosti v rámci soustavy, aby se vedoucím státním zástupcům lépe kontrolovala práce podřízených a samozřejmě z ní posléze mohli adekvátně vyvozovat důsledky.“
Někdejšímu jednateli Jiřímu Mráčkovi snížil trest na šest a půl roku vězení, právníkovi Vladimíru Ludvíkovi z dodavatelské firmy na pět let vězení. Oba musejí uhradit peněžité tresty.
Od pádu komunistické totality uplynulo už skoro 34 let. Server iROZHLAS.cz připomíná případy, které by mohly některé křivdy komunistické justice napravit.
Pro justici je výhoda, že Ústavní a nejvyšší soudy sídlí v Brně, věří Brožová: „Ústavní činitelé mají tendenci chodit do stejných restaurací. I neformální známost může ovlivnit nestrannost soudce.“
Šlo o účty v kauze kolem IT zakázek Lesů ČR, kdy si žalobci myslí, že byly předražené o stovky milionů korun a peníze se přes zahraniční účty vracely k obviněným.
„Zdálo se nám, že jeho výhody přebíjí to, co jsme považovali za nevýhodu, a to bylo jeho krátké členství v komunistické straně,“ vysvětluje ústavní právník Jan Kysela.
„Občané by znali jejich názory, pohnutky a myšlenkové pochody při rozhodování. Není to nic proti ničemu, naopak by to přispělo k lepšímu porozumění rozhodnutí soudů,“ oponuje Eliška Wagnerová.
„Možná nejdůležitější otázkou nikoli pro nás, ale třeba pro Senát nebo pro prezidenta je, jestli pan Fremr neuvedl při slyšeních v Senátu senátory a senátorky v omyl,“ přibližuje historik.
Policejní prezident Martin Vondrášek prohlásil, že podstatná část žen oznamující znásilnění si ho vymyslí. Argumentuje počtem případů, které policie odloží. To ale neznamená, že šlo o křivé obvinění.
Podle dokumentů z archivu, na které poukázali senátoři Hilšer a Kordová Marvanová, měl kandidát na ústavního soudce Robert Fremr podepsat asi sto rozsudků za emigraci.