Nevíme, jestli se v poslední době podobně prudce zvedla čtenost internetového webu Seznam Zprávy, ale jeho volný seriál – nezveřejňovaný snad každý den, ale občas i v takové frekvenci – na téma, „co všechno měl za léta působení na Pražském hradě činit kancléř Mynář“, někdejší romány na pokračování tak trochu připomíná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Konrád: Kancléřská detektivka na pokračování

A leckdo za poslední týdny na ty další a další ohromující informace téměř navykl a nemůže se dočkat dalšího dílu.

Od komična k vážnu

Výsledky zřejmě důkladného zkoumání dostupných dokumentů, následně všelijak ověřované, pokud to tedy aspoň trochu jde, přebírají i jiné weby a některé připojují zase své poznatky – neboť aktivity pana Mynáře se jeví značně košaté a jedna redakce je všechny neobsáhne.

A jak řečeno, souhrnně jde o čtení vlastně impozantní. I pro toho, kdo si v případě vedoucího kanceláře prezidenta Zemana uměl představit ledacos.

A byl poučen třeba o kauze s prodejem kamene lámaného v Lánské oboře, i když ta padala na vrub kancléřova podřízeného, ale jinak oboře vládnoucího Baláka, pravomocně odsouzeného za manipulace zakázek, avšak hlavou státu briskně omilostněného.

A webový seriál začal ještě za posledních týdnů Mynářova kancléřování, kdy se nejprve vynořovaly historky ukazující, že ten chápal svou funkci jako léno, a které byly sice skandální, ale také spíš komické.

Jako když ke zřízení bufetu u svého lyžařského vleku v Osvětimanech nechal vytáhnout z hradního skladu párty stan a transportovat ho tam rovněž hradním náklaďákem. Který mu také vozil přes půl republiky mladé stromky.

A doklady za zaplacení nikde. Vážnější už byl výčet zvěře zastřelené Mynářem v Lánské oboře. S uvedením standardních cen kus od kusu, ale opět neuhrazených. K čemuž prezident dodatečně sepsal jakési dobrozdání.

Bez licence a kolků

A tak to jelo dál, močálem černým podél bílých skal, jak praví klasik. Přes podivné nákupy a pak rozdávání luxusních darů, šperků, hodinek a podobně dohromady za desítky milionů korun. Něco zahraničním návštěvám, což by se snad ještě dalo pochopit. Ale proč i tuzemským vyšším úředníkům? O tom, že neměla přijít zkrátka ani Mynářova manželka, nemluvě.

Dosavadním vrcholem pak je pořizování extrémně drahé slivovice od firmy, která k tomu neměla licenci. A šnaps po třech tisících korunách zase kolek. Povinný od metanolové aféry před 11 lety se 47 oběťmi.

Není sice jasné, jak to souvisí s tím, že někdy koncem února Mynář údajně našel lánský sklad tvrdého alkoholu vybrakovaný a podal trestní oznámení na neznámého pachatele. Ale nějak to souviset skoro jistě bude, ne?

A lze to ještě překonat? Nadšenci seriálu soudí, že možná ano. A že i kdyby byly výsledky pátrání po Mynářových stopách zveličené, řekněme, o 50 procent, stejně je to celé neuvěřitelné. A budou se do toho muset vložit vyšetřovatelé. Respektive už asi vloženi jsou. A zřejmě nevěří svým očím a uším.

Mimochodem, v tradičně revolucionářské Francii byly jeden čas romány na pokračování úředně zastaveny, že prý z toho romanticko-idealistického čtení dostává lid roupy. Dnes snad zákaz seriálu nehrozí, neb čtenáře ponouká maximálně k nevěřícnému vrtění hlavou.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít