V celkem poklidné debatě, zabývající se především krizí bydlení, Kuba emotivně vyčetl nepřítomnému Bekovi komunikaci se školami a zmínky odborů o další stávce, když mimo jiné na adresu ministra prohlásil: „To už musíte být velký politický neumětel, abyste dokázal během dvou měsíců zorchestrovat dvě stávky ve svém oboru.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Leschtina: Martin Kuba útočí na STAN. Značkou ODS ale billboard nezdobí

Nechme teď stranou, jak lépe či hůře si vede Mikuláš Bek v čele resortu školství. Spíš si představme, jak by působilo, kdyby Rakušan v některé z vypjatých „debat bez cenzury“, které i někteří občanští demokraté vnímají jako rebelii nebo rovnou podraz, označil kupříkladu jejich ministra financí Zbyňka Stanjuru za rozpočtového břídila.

Právě i to, že lídr STAN ani pod palbou protivládních rozhorlenců nezlehčuje chyby Fialova kabinetu, ale zároveň i sebevědomě hájí své koaliční partnery před všemi urážkami a dehonestacemi, činí z jeho spanilé jízdy převratnou záležitost.

A právě proto, že Rakušan uvěřitelně přijímá svůj díl zodpovědnosti, nepůsobí jeho cesty do periferních regionů jen jako pouhá marketingová sebeprezentace. Kdyby tomu tak bylo, asi by nevzbuzovaly takovou pozornost.

S kůží na trh

Nový marketing STAN míří k samotné podstatě demokratické politiky. Tou by měla být spontánní diskuse s veřejností, kdy představitelé moci se nevyhýbají ani veskrze nepřátelsky naladěnému publiku. Kdy mezi nimi a občany není žádné medium ani sociální síť a každý mluví sám za sebe.

Právě v takovém střetu tváří tvář se častěji ukáže, kdo je kdo. A náhle je mnohem lépe vidět na lži a manipulace, ať už přicházejí od kohokoliv.

Kdy jindy by se nejen Rakušan, ale i další politici vládní koalice měli vydávat do horkých kotlů než v době, kdy se preference kabinetu propadají do rekordních hlubin?

Jistě, argumentačně zdatných osobností schopných mluvit k lidem srozumitelně a získat si respekt i v nepřátelském prostředí, je v řadách koalice poskrovnu. Tím spíš by se do toho měli pustit politici schopní vyslat silný impulz v komunikaci s voliči.

Tvář postklausovského křídla ODS

Paradoxně k nim můžeme počítat i Martina Kubu. Ten se ale soustředí na obhajobu hejtmanské pozice, přičemž své billboardy nepovažoval za nutné ozdobit značkou ODS.

Což mu ale nebrání v četných rozhovorech torpédovat další smysl koalice Spolu, když například hlásá, že ODS musí umět porazit Andreje Babiše sama bez koalic. Čímž jen popírá převažující zkušenosti z řady postkomunistických zemí, že populistické vůdce a autokraty lze porazit jen spojenectvím demokratických sil.

Martin Kuba se tak postupem času stal jednou z nejvýraznější tváří postklausovského křídla ODS, které by spíš než klasickou vládu konzervativců a liberálů uvítalo spojenectví s Babišovým antisystémovým hnutím ANO. 

Co se tedy týče rebelie nebo podrývání pozice Fialova kabinetu, tím budoucím problémem může být spíš tvrdý pragmatik Kuba než otevřený liberál Rakušan.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít