Česká muniční iniciativa se minulý měsíc přehoupla do druhého roku své existence. Česko za tu dobu po světě vyhledalo a za finanční podpory sedmnácti spojeneckých zemí dodalo ukrajinské armádě 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice. A nyní to vypadá, že ani letos nepoleví proud sta tisíců dělostřeleckých granátů, plynoucí na Ukrajinu, která i díky tomu vzdoruje smrtící vojenské mašinerii Rusů.

Komentář Praha 6:29 16. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jak v minulých dnech oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník), naše muniční iniciativa získala další finance z Kanady, Norska, Dánska a Nizozemska. Jen Norsko přispěje částkou představující více než osm miliard korun. Už tohle vše umožní, aby dodávky pro ukrajinská děla pokračovaly přinejmenším do září.

Je paradoxem, že česká muniční iniciativa, která je z hlediska svého mezinárodního uznání unikátem v novodobých dějinách Česka, má kořeny v dobách temného komunismu.

Z těch časů pocházejí kontakty českých zbrojovek v Africe a Asii, které tam dodávaly zbraně včetně munice despotickým režimům všeho druhu. Když ale diktátor Putin vpadl na Ukrajinu, čeští zbrojaři v součinnosti s vládními emisary dokázali identifikovat zásoby dělostřelecké munice v zemích, které tradičně nakupovaly zbraně a granáty od států Varšavské smlouvy.

Koordinátor a dopravce

A když pak loni v únoru prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil, že Česko našlo v zahraničí na 800 tisíc kusů munice, které je schopno dodat Ukrajině, pokud spojenecké země zajistí financování, strhla se doslova lavina zájmu.

Česká muniční iniciativa získala další zdroje financí. ‚Dodávky mohou běžet do září,‘ řekl Lipavský

Číst článek

Což umožnilo vytvoření mezinárodního mechanismu, v němž Česko hraje roli koordinátora a dopravce munice, kterou dle svého uvážení a možností nakupují spojenecké státy.

K dějinnosti této iniciativy také přispívá, že Češi v první polovině loňského roku vlastně vytrhli Evropské unii trn z paty.

Brusel se v březnu 2023 zavázal do roka dodat na Ukrajinu milion kusů dělostřelecké munice. Přičemž v průběhu roku EU přiznala, že svůj závazek nedokáže naplnit, neboť Evropané zjistili, že jim chybí potřebné výrobní kapacity.

Ukrajina se ocitla v úzkých. Její zásoby munice se ztenčily natolik, že na deset ruských střel mohly vyslat pouhé dva granáty. Dodávky granátů pod taktovkou Čechů ale nakonec stlačily ničivou dělostřeleckou převahu Ruska na poměr 2:1.

Česká činorodost tak v podstatě zařídila téměř vyrovnání dělostřeleckých sil s ruskou velmocí.

ANO v tom pokračovat nechce

Česká muniční iniciativa se tak stala určitým předobrazem účinnější spolupráce a akceschopnosti, po nichž volají bruselské špičky v očekávání ústupu Spojených států ze spojeneckých svazků.

Tváří tvář těmto výzvám vyznívá až cynicky ujištění místopředsedy ANO Karla Havlíčka, že pokud se hnutí ujme vlády, nebude pokračovat v muniční iniciativě.

Havlíček to obligátně odůvodňuje tím, že se změnila situace a že Ukrajina každým dnem přichází o území.

Jenže bez západní pomoci, k níž patří i dodávky munice, by Ukrajina ztratila daleko větší území. Což by ovšem vedlo k tomu, jak v rozhovoru pro Deník N poznamenal americký politolog Hein Goemans, že jen „vytváříme prostor pro další Buče“.

Autor je publicista

Jiří Leschtina Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít