„Jak se vůbec všichni seznamujou? Fakt mě nenapadá, jak se to jako dělá.“ Na otázku kamaráda ze střední jsem jako obvykle odpověděl, že přes facebook. Kdo z nás to ostatně dnes umí jinak?

Komentář Praha 12:15 27. března 2018 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Patřím do generace, která ještě nestrávila dětství na chytrých telefonech, ale internet už má s vyrůstáním nevyhnutelně spojený. Od puberty se k němu navíc přidaly sociální sítě.

Pochybnosti o jejich prospěšnosti byly ještě tehdy pro všechny kromě technologických skeptiků absurdní. Jejich slyšitelná kritika se omezovala na výsměch příliš horlivým příbuzným a známým, kteří sdíleli i zážitky z čištění zubů.

'Jsme zodpovědní za ochranu vašich informací.' Omluvu šéfa Facebooku otiskly britské a americké noviny

Číst článek

Kritický pohled na sociální sítě se ve velkém začal objevovat až teď, po facebookové kauze s nedostatečně chráněnými uživatelskými daty. Mezi konkrétními problémy bezpečnosti a ochrany soukromí ale stále zaniká dlouhodobě důležitější otázka. Jaký mají vlastně sociální sítě dopad na mezilidské vztahy?

Protože jsem na sítích hodně aktivní, tuhle otázku dostávám často a obvykle sklouzávám k technooptimismu. Přes facebook mám většinu kamarádů a známých, včetně těch, kteří mi podobné dotazy pokládají. A taky všechny dospělé vztahy - protože jak jinak se má dnes člověk s introvertními sklony seznámit?

Propast samoty

Jenže logika je možná obrácená. Co když je pro nás setkávání se starými známými a nacházení nových ve „skutečném životě“ tak obtížné právě kvůli sociálním sítím a aplikacím?

Že facebook umožňuje vznik širších, ale mělčích sociálních okruhů, není žádným tajemstvím. Sám je ještě milosrdným předchůdcem aplikací jako Tinder, který z hledání partnera (nebo sexu) dělá plnohodnotnou mobilní hru.

Jak si ochránit facebook před slídily? Máme rychlý návod, ale úplné bezpečí nezajistí ani smazání profilu

Číst článek

A ukazuje se, že únik ze stále širší propasti samoty aplikace většině uživatelů přinést nedokážou. Křížové lajkování vlastních životů a skupinové konverzace s tucty lidí dokážou reálný sociální kontakt simulovat, ale nenahradí ho.

Alternativa se samozřejmě hledá těžko. Nesnadné nacházení nových přátel je s dospělostí svázané čím dál pevněji. Sám jsem díky facebooku poznal desítky lidí, nemálo z nich by mi v životě dost chybělo - ale mí nejbližší přátelé jsou i po osmi letech od maturity pořád ze střední.

„Možná jsou všichni prostě sami a smutní,“ uzavřel debatu jeden z nich poté, co jsme se k uspokojivé odpovědi na otázku společného kamaráda nedobrali.

Po letech obhajování facebookového života se začínám klonit k tomu, že tomuhle stavu napomáhá. Zneužívání osobních dat soukromými sociálními sítěmi je reálný a hmatatelný problém. Skutečná debata o tom, jak dobrý nápad byl přenechat jim i správu vlastních životů, nás ale teprve čeká.

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít