Praha volí Drahoše - bude to platit i na podzim?
Praha volí Drahoše, tak se dal zjednodušeně charakterizovat výsledek druhého kola prezidentských voleb v hlavním městě.
K tomu se zároveň mohlo dodat, že ne natolik jednoznačně, aby to vynahradilo ztráty z jiných regionů a pomohlo Jiřímu Drahošovi porazit Miloše Zemana. Na podzim v senátních volbách by mu totožný výsledek, tedy téměř 70 procent, stačil ve druhém kole k drtivému vítězství a k zisku křesla senátora.
Až v říjnu se však ukáže, zda skutečně Praha takto podporovala bývalého předsedu Akademie věd, nebo naopak se negativně vymezovala vůči hlavě státu obhajující svůj mandát. Navíc nepůjde o přízeň lidí z celé Prahy, ale pouze z jedné její části.
Proti Drahošovi nebude stát kandidát, který výrazně rozděluje společnost na nekritické příznivce a jednoznačné odpůrce. Zkrátka senátních voleb se zúčastní jinak motivovaná veřejnost. Přesto bude mít Jiří Drahoš větší šanci na úspěch než na začátku letošního roku.
Prezidentská kampaň trvající řadu měsíců z něj udělala daleko známějšího člověka, než jakým byl doposud. Zároveň přišel do styku s politiky a také mohl alespoň částečně pochopit mechanismus jejího fungování. To se mu bude hodit při předvolební agitaci, kdy už nebude působit jako člověk touto oblastí téměř nepoznamenaný.
Zůstat politicky aktivní a ovlivňovat život v zemi
V neposlední řadě mu může pomoci záštita politických stran, které ho budou podporovat. Jde o subjekty na vládní úrovni opoziční. Vzhledem k tomu, že kampaň se ponese v duchu myšlenky, že Senát je poslední pojistkou demokracie proti tandemu Babiš-Zeman a nástupu extrémistů, může mu to přinést plusové body.
Výsledek podzimních voleb tak názorně napoví, zda Jiří Drahoš dokáže navázat na silnou podporu z prezidentských voleb a vstoupí do světa politiky. Chce-li si zopakovat pokus o dobytí Hradu, musí zůstat veřejně činným. Senátní křeslo by mu k tomu posloužilo jako vhodný výchozí bod.
Platí to nejenom o Jiřím Drahošovi, ale i o dalších poražených z prezidentských voleb. Není proto náhodou, že do Senátu by se na podzim měli pokusit proniknout také Pavel Fišer, nebo Marek Hilšer. Pobyt v horní parlamentní komoře by jim mimo jiné usnadnil kandidaturu.
Pokud by nechtěli sbírat desítky tisíc podpisům, museli by požádat o podporu alespoň deset senátorů. Obraceli by se tak na své kolegy a kolegyně, se kterými by delší dobu spolupracovali. To pochopitelně není jejich hlavní motivací, proč se do senátních voleb pustí. Je jí snaha zůstat politicky aktivní a ovlivňovat život v této zemi. Z postu senátorů to jde pochopitelně mnohem lépe než z pozice neúspěšného prezidentského kandidáta.
Trump testuje limity výkonné moci i ústavu
Jiří Pehe
Hlavní a vedlejší role v soutěži o prvenství
Kateřina Perknerová
ANO lanaří proruské voliče. Havlíček slibuje zrušit českou muniční iniciativu
Martin Fendrych
Jaké páky má Trump na Putina?
Libor Dvořák