Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nepříjemná až nebezpečná, varuje klimatolog Trnka
Extrémní vlny veder 21. století postihující opakovaně Evropu odborníci často dávají do souvislosti se změnami klimatu. Podle meteorologické služby EU Copernicus je Evropa kontinentem, který se otepluje nejrychleji na světě, tzn. dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. „Roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka nebezpečná,“ řekl Radiožurnálu profesor Miroslav Trnka, klimatolog z ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
V mnoha evropských zemích se kvůli vedrům a suchu potýkají s rozsáhlými, zejména lesními požáry. Je to případ Albánie, Černé Hory, Řecka, Chorvatska, Portugalska a také Španělska. Tamní vláda na boj s plameny slíbila nasadit všechny dostupné prostředky a požádala EU o pomoc. Také u nás se podle Českého hydrometeorologického ústavu dnes dají očekávat teplotní rekordy.
Španělská ministryně životního prostředí Sara Aagesenová ve středu uvedla, že i letošní požáry představují, jak řekla, jasné varování před stále citelnějšími dopady klimatických změn. Promítají se nové vlny veder na jihu Evropy jednoznačně i v jiných částech kontinentu?
Promítají. Podíváme-li se do dat, které máme k dispozici nejenom od roku 1980, ale můžeme jít zpátky až do počátku 19. století, tak skutečně zažíváme mimořádných posledních 20 let, kdy teplotní rekordy padají, dá se říct, téměř v každém roce.
Hlavně nám ale roste počet dnů s teplotou, která je pro člověka buď nepříjemná, nebo dokonce nebezpečná. A to se týká nejenom Středomoří, ale bohužel se to týká i střední Evropy a ČR.
‚Hranice teplotního stresu je daná‘
A které další faktory se podílejí na tom, že rozsáhlé oblasti jsou na teplotní mapě zbarveny do ruda?
Většinou je to kombinace několika faktorů. Prvním z nich je samozřejmě celkové globální oteplení, které znamená, že v teplejší atmosféře snáz dosáhneme těchto kritických hodnot. Jsou pevně dané a nemůžeme je změnit. Člověk nedokáže změnit svoji fyziologickou teplotu, a proto je pevně daná hranice teplotního stresu. A podobně to má většina dalších druhů.
Druhý faktor je ten, že současně s nárůstem teploty pozorujeme nejenom v Evropě pokles půdní vlhkosti. To znamená, že vegetace má relativně méně možností, jak snižovat teplotu transpirací a tím pádem se ohřívá celkově krajina.
Pít hodně vody, chránit se před sluncem a vyhýbat se fyzické námaze. Vedra nepodceňujte, radí experti
Číst článek
Zvlášť tehdy, pokud vegetace uschne a změní se její barva, tak se změní i celková radiační bilance a to přispívá k dalšímu oteplování krajiny. Jde to ruku v ruce. Teplejší atmosféra zase potom vysušuje půdu, a proto vidíme většinou epizody sucha v souvislosti s extrémně vysokými teplotami.
Do jaké míry přispívá k tomuto jevu rekordní oteplování Středozemního moře, kde na většině míst přesahuje teplota dvacet pět stupňů?
Středozemní moře je zajímavý fenomén, podobně jako Mexický záliv v Severní Americe. Když se podíváme na to, co pro Evropu znamená, tak je to vlastně další vodní plocha, která dělá z Evropy výrazný poloostrov eurasijské desky. Z klimatického pohledu je to potenciálně zdroj vodní páry, a tedy i srážek.
To, co to znamená pro klimatické nebo konkrétní meteorologické podmínky, je ale dvousečné. Znamená to na jedné straně to, že teplejší moře obecně přispívá k oteplování kontinentu a současně dodává kontinentu za určitých synoptických situací větší množství vodní páry.
Některý z povodňových stupňů platí na 40 místech. Dolní Labe a Dyje klesá, Lužnice zůstává
Číst článek
Z teplejší vody se samozřejmě snáze vodní pára dostane do atmosféry. To může přispívat ke dvěma vlastně zdánlivě protichůdným extrémům. Na jedné straně extrémním teplotám a prohlubují prohlubujícímu se suchu. Současně s sebou ale nese riziko mimořádných povodňových situací. Ostatně jak jsme to viděli v září roku 2024.
Dvojí vliv Středozemního moře
Jinými slovy, jak už jsme na těchto vlnách zaznamenali před pár týdny, mimořádně ohřáté vody Středozemního moře můžou ovlivňovat klima v našem regionu, ačkoliv by se mohlo zdát, že je to jaksi daleko. Čili, v jakém směru přesně klima ovlivňují?
Ovlivňují ho právě charakterem synoptických situací. Teplé Středozemní moře může vést na jedné straně ke vzniku tzv. janovské tlakové situace, která může být a často bývá spojena s povodňovou situací. Zvláště na východě ČR.
Současně ale může přispívat k tomu, že se díky obecně teplejšímu počasí v celém Středomoří vytvoří relativně stabilní oblast velmi teplého a suchého vzduchu, který zasahuje do střední Evropy.
Mechanismy jsou různé, ale v zásadě tak, jak jsem popsal, nesou sebou dvojí riziko. Na jedné straně větší riziko sucha a na druhé straně současně extrémních povodňových situací.
Nesnesitelné tropy, pak povodně. Zrychluje změna klimatu? Čeští vědci odpovídají a radí politikům
Číst článek
Jenom připomenu, netýká se to zdaleka jenom střední Evropy, ale samozřejmě i těch středomořských zemí. Při loňském roce byly extrémní povodně ve Španělsku spojené s nezvykle teplým oceánem. Tím, že jsme na jedné straně měli velmi suchý Iberský poloostrov (Pyrenejský poloostrov) a k tomu mimořádné přívalové srážky, které přicházely právě z teplého moře.
I střední Evropu a Česko teď zasáhly na několik dnů tropické teploty. Leckoho ale možná překvapí, že zdánlivě chladnější a vlhčí červenec byl vlastně v dlouhodobém normálu.
Přesně tak. Ukazuje to na to, že pokud se bavíme o klimatu, tak bychom měli spoléhat na měřená data, nikoli na subjektivní pocity. Protože i když se studentů zeptám na rok 2019, který byl rekordní, ale přicházel po velmi teplém roce 2018, tak byl jejich pocit, že jsme měli chladnější léto. Přitom to bylo v té době čtvrté nebo páté rekordně nejteplejší léto za posledních 200 let.
My jako lidé si dobře pamatujeme obvykle dva tři poslední ročníky, ale vnímáme to jenom komparativně. Většina z nás bez záznamu a měřených dat, nedokáže objektivně posoudit, jestli se to, co pozorujeme, nějak vymyká, anebo je to normální.
Zákaz zalévání zahrad a mytí aut. Na jihu Moravy vodohospodáři kvůli suchu omezili čerpání pitné vody
Číst článek
Letošní červenec skutečně z pohledu posledních 60 let nebyl vůbec výjimečně chladný. Byl spíš jaksi normálně teplý a takový charakter léta si ostatně pamatuji ze svého dětství. Na druhou stranu jsme tomu odvykli. Odvykli jsme tomu, že léto nemusí být naplněno extrémně vysokými teplotami a suchem.
Působíte jako koordinátor projektu InterSucho. Jaká je tedy aktuální situace?
Aktuální situace z pohledu zásoby vody v ČR je relativně dobrá. O něco horší je na západě ČR. V hloubce do jednoho metru máme obecně výrazně lepší nasycení, než jsme měli na počátku července, na počátku té chladnější a vlhčí epizody. Takže nám červenec skutečně pomohl.
Na druhou stranu je ale potřeba říct, že podíváme-li se do vodních toků, tak pozorujeme, že v naší krajině dlouhodobě voda chybí a většina vodních toků vykazuje rekordně nízké stavy.
Čeká nás ještě jeden velmi teplý den. To ukazujeme i na naší předpovědi na webových stránkách Vlny veder, kam se člověk dostane z InterSucha. Je vidět, že nás čekají dva velmi teplé dny, čtvrtek a pátek.
