Podmínky pro vznik nové politické formace, zaměřené na nespokojené vládní voliče, pro kterou se zatím ustálil výraz Kalouskova strana, jsou stále lepší. A existují indicie, podle kterých je na spadnutí. Jaké indicie to jsou a bude mít nová partaj, pokud vznikne, šanci zahýbat s poměry v české politice?

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Tři fáze Kalouskova útoku

O nové partaji, za kterou by měl stát exministr financí, expředseda KDU-ČSL a jeden z otců zakladatelů TOP 09, se mluví od konce minulého roku. Kalousek nikdy nic nepotvrzoval, ani nepopíral. Neustále ale zhušťoval vlastní přítomnost ve veřejném prostoru a zintenzivňoval kritiku vlády zprava.

Leitmotivem byl nepřekvapivě rozpočet: pomalá konsolidace veřejných financí a další, podle Kalouska naprosto zbytečné a škodlivé, zadlužování země. Tuto fázi můžeme nazvat jako přípravnou.

Munice je dost

Nyní jsme se dostali do další fáze, řekněme mobilizační. Po krajských volbách – a je potřeba Kalouska ocenit, že nechtěl poškozovat výsledek vládních stran a neudělal to už před nimi – vystoupil z TOP 09. Když se podíváme na jeho rozloučení, je jasné, že od této chvíle je strana, kterou založil, jeho politickým soupeřem.

Na síti X napsal: „Svým bývalým kolegům děkuji za léta spolupráce a přeji jim hodně štěstí a osobní spokojenosti do dalších let.” Co tam chybí? Správně: přání politických úspěchů. TOP 09 bude jednou z formací, kterým chce brát voliče. Neúspěch TOP 09 bude úspěchem Kalouskovým a právě toto matador politiky a glosování na sociálních sítích svým postem naznačuje.

Zároveň Kalousek zintenzivňuje ostřelování vlády ze všech mediálních zbraní. Co rozhovor, to salva směrem k pozicím vlády, především k ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). Munice je, nejen, ale zejména, v posledních týdnech věru dost.

Stanjurova rozpočtová kreativita, kde desítky připsaných či ubraných miliard tu či onde nepředstavují žádnou míru, což už kritizuje národní ekonomická rada vlády i Eurostat, dosahuje vskutku iluzionistických rozměrů. A Kalousek si to užívá.

Píše: „Pracoval jsem 32 let pro stát. Smím snad proto říct: Ivan Bartoš možná selhal při digitalizaci DSŘ. Ale je to ‚muška jenom zlatá‘ proti tomu, jak selhal Zbyněk Stanjura při návrhu rozpočtu. Bude Petr Fiala stejně zásadový?”

Pointa je jasná. Kalousek nenavrhuje nic menšího než vyhazov ministra financí z vlády. A to, že k němu samozřejmě nedojde, protože Petr Fiala nemůže přiznat selhání vlastního stranického místopředsedy, mu v očích potenciálních příznivců jeho potenciální nové partaje nahrává.

Povšimněme si ale, že si Kalousek nebuduje voličskou základnu jen z dosavadních voličů TOP 09 a ODS. Láká i zbylé voliče KDU-ČSL připomínkami, že nyní sice Marian Jurečka prosazuje důchodovou reformu, ale v době, kdy jeho strana vládla společně s hnutím ANO a ČSSD a Jurečka byl u toho, došlo ke zrušení dosud jediného příčetného pokusu, jak důchodový průšvih zastavit, tedy Nečasovy penzijní reformy. Voličů KDU věru už není mnoho, ale Kalousek ví, že se každý odloupnutý počítá.

A platí to i pro dosavadní voliče Pirátů. Nešlo nezaznamenat, že Miroslav Kalousek byl jedním z mála politiků, kteří Ivana Bartoše za digitalizaci stavebního řízení rétoricky nepopravovali. Naopak smířlivě říkal, že to Bartoš s digitalizací aspoň zkusil, zatímco na některých jiných rezortech panuje mrtvolné analogové ticho.

Kdy přijde útok?

Je to jasný vzkaz liberálům, kteří dosud volili Piráty – a někteří z nich nyní po opakovaných volebních neúspěších a rezignaci Ivana Bartoše hledají jiný přístav, že u Kalouska mají dveře otevřené.

Kalousek zkrátka jako dobrý politik rozlišuje Piráty jako stranu, která ho historicky upřímně nenávidí, a voliče této strany, kteří (tedy někteří) možná přemýšlejí víc přes ideje a výsledky než přes osobní animozity.

Kdy tedy dojde k další fázi, kterou můžeme nazvat útok? Pokud Kalousek s novou stranou vytáhne na politické bojiště, musí to udělat nejpozději během zimy. V říjnu příštího roku jsou volby a tři čtvrtě roku je doba potřebná na fixaci značky a představení stranických politiků (jejichž složení je mimochodem nyní podle všech indicií největším Kalouskovým problémem). Takže už brzy zřejmě uvidíme, co uvidíme.

Pokud jde o výsledek, jsou v zásadě dvě možnosti. Bude to další destruktivní štěpení na pravici, jak tvrdí řada politologů a vládních politiků. Nebo konsolidace zklamaných voličů vládních stran, kteří by jinak možná nepřišli k volbám, a tím pomoc nebabišovské části spektra, jak si to představuje sám Kalousek?

Na tuhle otázku si autor komentáře netroufá odpověď. Co si troufne říci – Miroslav Kalousek je jeden z nejvýraznějších a nejtrvanlivějších politiků samostatného Česka. A není úplně rozumné ho podceňovat.

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít