Kriminálka Noc 12. od režiséra Dominika Molla získala cenu César pro nejlepší francouzský snímek roku a připsala si i pět dalších sošek od tamější filmové akademie. Teď je k vidění v českých kinech. Nabízí něco víc než jen detektivní pátrání.

Premiéry Pavla Sladkého Grenoble 13:41 12. května 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ve francouzském kriminálním filmu Noc 12. se stane nepochopitelně brutální vražda mladé dívky. Clara šla v noci domů od své nejlepší kamarádky a ráno z ní vyšetřovatelé vidí už jen ohořelé tělo.

Clara neměla žádného stálého přítele, ale patrně mnoho příležitostných. Jeden z nich je podivín, jeden udržoval paralelní vztahy, další dokonce rapoval o tom, že Claru po rozchodu z pomsty zapálí. Který z nich je vrahem?

Případ dostává kriminální oddělení v Grenoblu, které právě v noci 12. října 2016 oslavovalo odchod starého šéfa do důchodu a nástup nového. Puntičkářský Yohan se svého prvního případu z vůdčí pozice ujímá s odhodláním na něm poctivě pracovat. Hned úvodní titulek ale připomíná, že Clařin případ patří mezi oněch 20 % z 800 vražd ročně, které se ve Francii nepodaří vyřešit.

Vražda se stává temným stínem

Film natočil původem německý režisér Dominik Moll, který ale pracuje i ve francouzštině a angličtině. Noc 12. je adaptací knihy Pauline Guény, což pro českého diváka nemusí být tak podstatné.

Skrývá se za tím ale fakt, že si Moll z její knihy přibližující rok v životě kriminálního oddělení vybral jeden konkrétní případ a řadu postřehů o všedním životě vyšetřovatelů a prolínání jejich práce se soukromím.

Puberta je přízračné životní období. Kanadský film Falcon Lake to skvěle vystihuje

Číst článek

Rutina mužů (prakticky výhradně mužů, jak ukazují už první záběry filmu) z oddělení vražd je ve filmu výrazně pod vlivem jejich soukromí, poznamenaného naopak i prací.

A tady se dostáváme k tomu, co je na filmu to nejzajímavější. Moll nenatočil jen nadprůměrnou, silně atmosférickou detektivku, ani nevyužívá film pouze k explicitní kritice genderové nerovnosti ve společnosti i v její výkonné policejní složce moci.

Jeho civilně a v zásadě sympaticky pojatí, i když těžkou profesí poněkud psychicky nalomení vyšetřovatelé jsou muži, kteří mají jasné povědomí o spravedlnosti a právu, ale fungují v rutině. Nováčkovi se smějí, jak naivně a nadšeně se žene do manželství. Všechny jejich vztahy totiž ztroskotaly. Stejně tak se ušklíbají nad tím, že by si chtěl nechat proplatit přesčasy. Oni už ve službě přece dávno přišli o iluze.

Z otázky „kdo za to může“ se tak postupně rojí další pochybnosti. Nejen pro Yohana a jeho kolegu, kterému krachuje manželství, se případ mění v posedlost. Nedaří se nalézt vraha a případ bobtná o svou sebereflexi. Proč vraždy žen, spáchané v naprosté většině muži, vyšetřují zase jen muži?

Jsou věci, které chlapi nevidí, nechtějí nebo snad ani nemůžou vidět, protože jde o slepé skvrny celých částí společnosti? Kde je hranice mezi rutinou celé západní společnosti a patriarchální zaslepeností? „Mezi muži a ženami je něco špatně,“ uvědomí si Yohan v průběhu vyšetřování.

Noc 12. se tak řadí mezi ty kriminální snímky, které chtějí diváky fascinovat něčím jiným než brutálními okolnostmi činu. Nevyřešeným případem sledují znepokojivé vyznění v mnohem širším rámci, než je policejní spis.

Hroucení předpokladů dostává poněkud groteskní podobu jako v korejského filmu Bonga Joon-ho Pečeť vraha (kde jde také o vraždy žen) nebo dezorientující temnotu v jednom z nejlepších filmů Davida Finchera Zodiac. Anebo obtěžká diváky jako v televizním mistrovském kusu Stíny nad jezerem Jane Campionové. Dominik Moll se poprvé ocitá v této vybrané společnosti. 

Jedno z možných čtení jeho filmu naznačuje, že problém netkví ani tak v mužích, kteří jsou otevřeně šovinističtí a sexističtí, ale i v šedé zóně slušných lidí. Ti zlo nepáchají, naopak poctivě usilují o jeho potrestání jako Yohanovi kolegové, ale zároveň z individuálního nezbytí udržují v chodu nerovný systém.

Zákony samy o sobě společnost nemění a bez pomoci „slušných mužů“ možná věci nepůjdou změnit. Yohan se pohybuje v kruzích, ostatně jako na velodromu, kde si pravidelně „čistí hlavu“. Až symptomatické personální změny v jeho okolí, tedy obdivuhodná státní zástupkyně, mladá kolegyně vyšetřovatelka a odchod vyhořelého kolegy z oboru, snad Yohanovi a kriminalistice dávají novou naději.

Paradoxem udílení cen César, tedy francouzské národní obdoby našeho České lva, pak byla opakovaná kritika genderové nerovnováhy. Ženské režisérky měly minimum nominací v klíčových kategoriích, v režijní kategorii žádnou.

Dominik Moll se svým úspěchem tak trochu podílel na tom, že francouzské tvůrkyně byly málo viditelné, a tedy naštvané. Ale zároveň velmi přístupnou filmovou formou ve výsledku znepokojil diváky a sáhl do maskulinního svědomí právě v otázkách společenské nerovnosti. A toho, kam muži obvykle nedohlédnou.

Mysteriózní krimi Noc 12. mělo v českých kinech premiéru 11. května 2023.

Pavel Sladký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít