Jsou Thunderbolts* vzkříšením studia Marvel, jak naznačují zahraniční recenze? Je to nejlepší film od Avengers: Endgame, to ano. To ale také proto, že tápající produkce posledních let nestála za moc.
Nový Vyšehrad si bere, kde může. Je to trochu Okresní přebor, trochu Kameňák s důrazem na fekální, sexuální a další přízemní stránky humoru. Nejoriginálnější část se odehraje v první 20minutovce.
V dramatu Julie mlčí sledujeme 15letou tenistku, která nechce vypovídat proti svému trenérovi. Režisér Van Dijl tím představu, že existuje jediný správný způsob, jak se ke zneužití postavit.
V pasti se chce blýsknout referencí ke Zločinu a trestu, ale vypadá to, že ho tvůrci nepotřebovali číst. Půjčují si z něj jenom název, slovníkové heslo.
Útěk je příkladem adaptace, která chce být poctou původnímu dílu a těžit z jeho obecných kvalit. Režisér David Laňka těžko ale hledá způsob, jak látku uchopit dnes.
Craig je hlavním důvodem proč na Queer jít. Své postavě dává zpustlý až narušený šarm, ve kterém se pot mísí s chtíčem. Touha, když je nemožné ji skrývat, jde ruku v ruce s ponížením.
Mnohé obrazy filmu vyžadují velké plátno, jako třeba socha Svobody vzhůru nohama viděná z lodi plné poválečných migrantů nebo textura mramorových bloků v útrobách italského lomu.
Pořád jde o filmovou zábavu, která je postavena na dobrých rodinných hodnotách a blýskne se řadou nápadů. Paddingtonova výprava „do exotiky“ ale měla nastavenou laťku o poznání výš.
29letá hollywoodská hvězda Timothée Chalamet hraje v novém americkém filmu muzikanta Boba Dylana. Film čerstvě oceněný osmi nominacemi na Oscara promítají česká kina.
Nikdo mě nemá rád postrádá překvapivost v ději a další vrstvy v postavách. Předává publiku tíži ze samoty, ale kladl si mnohem vyšší cíle, než jaké byl schopen naplnit.
Švédský režisér gruzínského původu Levan Akin natočil film prodchnutý vírou v mezilidské pochopení, které je nezávislé na světonázoru a politickém stavu věcí.
Alain Guiraudie chce publikum ujistit, že žijeme v prazvláštním a ne zcela přátelském světě. Zabíhá do politiky, filozofie i náboženství. Chce znejišťovat – a daří se mu to vrchovatou měrou.
Slovenský absolvent FAMU Martin Pavol Repka mísí neprofesionály se začínajícími herci a herečkami. Jedinou skutečně známou tváří filmu je Zuzana Fialová, která svou roli ztvárňuje s veškerou něhou.
Heretik by rozhodně rád býval víc než jen brutální komorní krvák. Usiluje o sofistikovanou žánrovou podívanou, která má co říct k civilizačním tématům.
Po Coppolově Megalopolis je tu další, producentsky ovšem o mnoho prokalkulovanější „starověká“ podívaná. Je také sebestředná, přepálená, lacině románová, ale vypravěčsky pragmatická.
Hlavní postavou filmu je italská astroložka, která své klientky a klienty posílá na „narozeninové výlety“, a to kamkoli po planetě. Třeba do tasmánského Hobartu nebo na Aljašku. Hvězdy řeknou.
Americký režisér Sean Baker vypráví o erotické tanečnici jménem Anora, která se zamiluje do syna ruských zbohatlíků Ivana. Prožije s ním neobvyklý a dramatický románek.
Kulturní a genderové stereotypy se v novém filmu Jana Hřebejka potkávají s přehrávajícími herci. Dějová linie spolu takřka nesouvisí, pokus o uchopení tématu dezinformací selhává.
Praha / Berlín / Tokio||Pavel Sladký|Film|Premiéry Pavla Sladkého
Životní příběh Libuše Jarcovjákové na plátna kin přinesla režisérka Klára Tasovská. Zachycuje život fotografky od mladistvých let a příjezdu sovětských tanků do Československa.
Norská režisérka Lilja Ingolfsdottir natočila autentické vztahové, respektive rozchodové drama. Není pochyb o tom, že do filmu promítla i osobní zkušenosti.
Tři herečky, jeden festival a spousta očekávaní, která se ale jen těžko naplňují. Šimon Holý natočil nízkorozpočtový film Hello, Welcome během několika dní na loňském karlovarském festivalu.