Mnohé obrazy filmu vyžadují velké plátno, jako třeba socha Svobody vzhůru nohama viděná z lodi plné poválečných migrantů nebo textura mramorových bloků v útrobách italského lomu.
Pořád jde o filmovou zábavu, která je postavena na dobrých rodinných hodnotách a blýskne se řadou nápadů. Paddingtonova výprava „do exotiky“ ale měla nastavenou laťku o poznání výš.
29letá hollywoodská hvězda Timothée Chalamet hraje v novém americkém filmu muzikanta Boba Dylana. Film čerstvě oceněný osmi nominacemi na Oscara promítají česká kina.
Nikdo mě nemá rád postrádá překvapivost v ději a další vrstvy v postavách. Předává publiku tíži ze samoty, ale kladl si mnohem vyšší cíle, než jaké byl schopen naplnit.
Švédský režisér gruzínského původu Levan Akin natočil film prodchnutý vírou v mezilidské pochopení, které je nezávislé na světonázoru a politickém stavu věcí.
Alain Guiraudie chce publikum ujistit, že žijeme v prazvláštním a ne zcela přátelském světě. Zabíhá do politiky, filozofie i náboženství. Chce znejišťovat – a daří se mu to vrchovatou měrou.
Slovenský absolvent FAMU Martin Pavol Repka mísí neprofesionály se začínajícími herci a herečkami. Jedinou skutečně známou tváří filmu je Zuzana Fialová, která svou roli ztvárňuje s veškerou něhou.
Heretik by rozhodně rád býval víc než jen brutální komorní krvák. Usiluje o sofistikovanou žánrovou podívanou, která má co říct k civilizačním tématům.
Po Coppolově Megalopolis je tu další, producentsky ovšem o mnoho prokalkulovanější „starověká“ podívaná. Je také sebestředná, přepálená, lacině románová, ale vypravěčsky pragmatická.
Hlavní postavou filmu je italská astroložka, která své klientky a klienty posílá na „narozeninové výlety“, a to kamkoli po planetě. Třeba do tasmánského Hobartu nebo na Aljašku. Hvězdy řeknou.
Americký režisér Sean Baker vypráví o erotické tanečnici jménem Anora, která se zamiluje do syna ruských zbohatlíků Ivana. Prožije s ním neobvyklý a dramatický románek.
Kulturní a genderové stereotypy se v novém filmu Jana Hřebejka potkávají s přehrávajícími herci. Dějová linie spolu takřka nesouvisí, pokus o uchopení tématu dezinformací selhává.
Praha / Berlín / Tokio||Pavel Sladký|Film|Premiéry Pavla Sladkého
Životní příběh Libuše Jarcovjákové na plátna kin přinesla režisérka Klára Tasovská. Zachycuje život fotografky od mladistvých let a příjezdu sovětských tanků do Československa.
Norská režisérka Lilja Ingolfsdottir natočila autentické vztahové, respektive rozchodové drama. Není pochyb o tom, že do filmu promítla i osobní zkušenosti.
Tři herečky, jeden festival a spousta očekávaní, která se ale jen těžko naplňují. Šimon Holý natočil nízkorozpočtový film Hello, Welcome během několika dní na loňském karlovarském festivalu.
Film nabízí svižnou letní zábavu a dostatek slovních i fyzických gagů, které publikum jistě ocení. Některé z nich nepostrádají překvapivost, a tak jsou skutečně vtipné.
Málomluvného zahradníka v novém snímku Jiřího Havelky terorizuje bezostyšný podnikatel, který si koupil sousední ruinu zámku. Co k tomu může říct Karel Čapek?
Je Ve jménu cti oddechová letní podívaná, nebo historické drama nepostrádající závažnost a vztah k současnosti? Ve svých nejlepších momentech film spojuje oboje.
Česko už má Trošku, Magnuska i zástupy pseudoromantických komedií s patrně větší tradicí a vlivem, než si připouštíme. Toulová se rozhodla věnovat síly tomu, že si v tomto odvětví vybuduje kariéru.
Můžete si vybrat, jestli budete Kosa v ostružiní sledovat nejvíc jako politickou, poetickou, tělesnou, nebo společensko-kritickou podívanou. Všechny možnosti dávají smysl.
Pojďme se bavit s Quentinem Dupieuxem, který se nebojí bizarních snů a nápadů. A navíc si tentokrát vybral za námět Dalího, který prakticky „snil přes mrtvoly“.