Michal Prokop pokřtil novou desku Ostraka. ‚Mladí posluchači jsou to nejlepší, co si můžete přát,‘ říká
Zpěvák, hudebník a bývalý politik Michal Prokop pokřtil na festivalu Metronome svou novou desku Ostraka. Spolu se skupinou Framus Five nabídl pestrý koncertní set, ve kterém zazněly nové skladby i osvědčené klasiky. V rozhovoru pro Radiožurnál prozrazuje, proč je nová deska jiná než ty předchozí, jak vnímá mladé publikum i co pro něj znamená energie z živého hraní.
Na Metronomu jste pokřtil novou desku Ostraka. Můžete nám ji prosím představit? Při koncertě jsem slyšel, že se tam dost mísí rock, soul i blues.
Je to pestré, protože na ní máme čtyři autory hudby. A poprvé od osmdesátých let, kdy postupujeme touhle metodou – že se na desce záměrně podílí více autorů – je to jiné v tom, že zatímco do poslední desky Nebe anebo Cesta do pekel jsme byli sice tři nebo čtyři, ale všichni zhruba stejné generace, teď je to jinak. Na Ostrace jsou i kluci, kteří jsou o víc než jednu generaci mladší než já. A možná i proto ta deska působí trochu jinak.
Michal Prokop: Stáří? Organismus už občas potřebuje do servisu, to se nedá nic dělat
Číst článek
Co říkáte na to, že se na vás z hlediště dívají posluchači všech věkových generací?
To je asi to nejlepší, co si člověk může přát – je to důkaz, že to pořád funguje. Samozřejmě, nejsme kapela pro teenagery, to si nebudeme namlouvat. Ale pokud jsou mezi posluchači mladší lidé, bývá to často tak, že nás znají z domova, od rodičů. A to mě samozřejmě těší.
Jaké to je po tolika letech stále hrát s partou Framus Five?
Je to nádherné. Samozřejmě v některých ohledech už náročnější. Člověk je staršího data, takže stejně jako auto potřebuje občas do servisu, i tělo si občas říká o údržbu. Cestování a všechny tyhle věci jsou únavné. Ale v zásadě mě to drží při životě. Ta energie, kterou do toho dávám, se mi zase vrací zpátky od lidí. A takhle mi to vlastně strašně vyhovuje.
Framus Five a vaše sólová tvorba často obsahují texty s výrazným společenským nábojem. Jakou roli hraje kultura – a možná i jistá forma politického postoje – na nové desce Ostraka?
Nevím, jestli bych to nazval politickým angažmá, to určitě ne. Ale je pravda, že se čas od času některé texty, které zpívám, nějakým způsobem protnou se současnou realitou – ať už ve světě, nebo u nás.
Nikdy to ale není záměr. Nedělám to tak, že bych si řekl: „Teď napíšu cíleně o nějakém společenském problému.“ Jak kdysi trefně napsal Jiří Suchý: „Stalo se módou sezóny do nepravostí řádně tepat, kaiserok této fazóny mně ale nikdy dobře nepad.“ A to je přesně můj případ. Někdy se to prostě stane samo, ale nikdy to není účelové.
Čeká vás během léta řada koncertů, viděl jsem váš program na webových stránkách – je to opravdu nabité. Ať se vše vydaří a děkuju za rozhovor!
Já taky děkuju. A držte mi palce, ať to všechno vydržíme a nějakou dobu to ještě funguje.