Rok české hudby vrcholí. Vedle jubilanta Bedřicha Smetany připomíná projekt plejádu dalších českých skladatelů i interpretů, kteří zanechali výraznou stopu v naší hudební kultuře.
„Nejdřív jsem si říkal – ne! V pátek 13. přece nemůžu vydat desku, to je nešťastný den. Ale musím proti té pověrčivosti bojovat,“ říká s úsměvem Ondřej Ládek alias Xindl X.
Kapela Tata Bojs na filmovém festivalu v Karlových Varech odehrála koncertní set u příležitosti uvedení dokumentu k 36. výročí svého vzniku, který s ní natočil režisér Marek Najbrt.
Pro japonské publikum si orchestr Českého rozhlasu připravil hudbu významných českých skladatelů, jako je Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast či Dvořákova Novosvětská.
Zpěvačka a skladatelka Aneta Langerová slaví dvě dekády na hudební scéně. „Přála bych si do těch dalších dvaceti let lehkost,“ popisuje Radiožurnálu své prožitky Langerová.
O knihu publicistky Mileny Štráfeldové líčící dramatický osud, dobu i lidi, kteří obklopovali skladatele Bedřicha Smetanu, si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži webu iROZHLAS.cz.
Kromě hudby ale zpěvák taky propadl vínu a v šatně si před představením rád vychutná deci. „Mně se líbí nekonečnost toho světa, každé víno je jiné," vysvětluje.
„Dneska se dějí šílené věci kolem nás. A já jsem asi dospěl do fáze, kdy jsem chtěl popsat právě temnější stránky, ale na druhou stranu vidíme vždycky nějaké východisko,“ říká Honza Křížek o desce.
Label je kamarád, ne diktátor, kontruje zpěvák kapely Mirai přesvědčení, že by vydavatelství hudebníkům vnucovala, jak mají muziku dělat. Mirai Navrátil popsal svou tvorbu na Radiožurnálu.
Bylo to přesně před třiceti lety, kdy si skupina hudebníků vybrala jméno Chinaski. Od té doby vydala dvanáct alb a odehrála kolem dvou tisíc koncertů. Velké plány má i pro letošní jubilejní rok.
Jednasedmdesátiletý Američan ruského původu vede orchestr od roku 2018, kdy nahradil zemřelého Jiřího Bělohlávka a stal se čtvrtým zahraničním šéfdirigentem tohoto českého orchestru od roku 1989.
Sérii vystoupení v USA i Kanadě kvarteto zakončilo večerem na českém velvyslanectví ve Washingtonu. Turné běželo jako na drátkách, pochvalují si hudebníci.
„Fesťáků jsou dnes mraky, ale klubů ubývá. Pro kapely je to komplikované, protože jsou kluby obsazené těmi, co jsou známější a furt se nechtějí rozpadnout. Třeba my,“ přiznává frontman Mňágy a Žďorp.
„Zatímco ve Vídni nebo v Berlíně naše hudba lidi uchvacovala jako něco, co chtějí poslouchat, jinde provokovala, protože v ní bylo až příliš nacionalistického náboje,“ říká Hrůša.
„Karla Kryla jsem poslouchal, když mi bylo patnáct, mnohým textům jsem nerozuměl, ale přijal jsem jeho postavu básníka,“ přibližuje zpěvák David Uličník.
David Koller se sólovým interpretem podle Cen Anděl stal už v letech 2010 a 2015. Ve stejné kategorii mu ale konkurují zpěvák Jakub König a raper Viktor Sheen.
Jaromír Nohavica je osobnost, která málokoho nechává chladným. Je tedy kladná postava a zaslouží si uznání, nebo je to spíš padouch, kterému bychom neměli věnovat žádnou pozornost?
O tom, co bude odchod Kollera znamenat pro zbytek kapely, se Lucie nezmínila. V minulosti se však členové skupiny měnili poměrně často, odešli i její zakladatelé Robert Kodym a Petr Chovanec.
To nové a čerstvé se v české hudbě děje mimo pozornost velkých rádií nebo tradičních cen. Napovídají tomu jak data z hitparád, tak pozorování lidí z oboru.
Pam Rabbit vydává nové album I Love the Internet. Věnuje se na něm aktuálním tématům jako úzkost, společenské předsudky nebo vliv internetu na každodenní život člověka.
Česká kapela Vesna postoupila v Eurovizi do finále. „Po opravdu dlouholetém snažení jsme se rozhodly říkat odvážně to, co si myslíme a dělat muziku tak, jak to cítíme,“ přibližují její členky.
Ivan Mládek se společně s celou kapelou Banjo Band sešel s Lucií Výbornou. Společně pokřili novou desku Poslední Křeč. Také promluvil o útěku během okupace v roce 1968.
Singl Lose Control, který po čtyřletém čekání uvádí druhou studiovou desku, hudební transformaci dotahuje do konce. Kapela se představuje v úplně novém a hlavně neotřelém kabátě.
Marta Kubišová a legendární skladba Modlitba pro Martu, kterou v roce 1989 zpívala na balkoně před zaplněným Václavským náměstím, se stala symbolem proměny české společnosti.