Literatura jako morální laboratoř. Zemřel přední izraelský prozaik Avraham B. Jehošua
Literatura nesmí vyklízet pozice morálního zkoumání a přenechávat je náboženství, řekl Avraham B. Jehošua během veřejné debaty konané na festivalu Svět knihy 2018. Prozaik, dramatik a esejista zemřel 14. června ve věku 85 let v Tel Avivu.
Avraham B. Jehošua (9. prosince 1936 - 14. června 2022) patřil k nejvýznamnějším izraelským autorům posledních desetiletí. Literárně debutoval v šedesátých letech povídkami, svůj první román Milenec, situovaný do doby šestidenní války, vydal v roce 1977.
V šedesátých letech žil v Paříži, kde působil jako generální tajemník Světové unie židovských studentů. Jako profesor literatury působil na univerzitě v Haifě, Harvardu, Chicagu a Princetonu. Do češtiny byly přeloženy čtyři jeho romány — Milenec, Pan Mani, Molcho a Cesta na konec tisíciletí, vše v překladu Magdaleny Křížové.
Na Světě knihy v roce 2018 se vyznal z obdivu k velkým spisovatelům devatenáctého a první poloviny dvacátého století, na nichž obdivuje zejména vážný zájem o morální otázky. Právě ten podle něj současná literatura opustila, v důsledku čehož ztratila na vážnosti a vyklidila pole, které nyní zaplňuje náboženství, zejména náboženství fundamentalistického ražení, shrnul pořad Vizitka Českého rozhlasu Vltava.
Jehošua mluvil i o jedinečné izraelské zkušenosti, jež se musí vyrovnat s tragédií holocaustu a zároveň reflektovat vlastní historickou identitu, která navzdory dlouhému pobytu v diaspoře vychází zásadně ze středozemních a levantských kořenů.
Jeho raná díla jsou literární kritikou často přirovnávána k povídkám a románům Franze Kafky, jehož vedle Williama Faulknera uvádí Jehošua jako jeden z hlavních zdrojů své inspirace.
Od konce sedmdesátých let publikoval několik románů, a pokaždé překvapil – volbou námětu, historickým zasazením děje či formou, s níž rád experimentuje. Za svá díla získal řadu ocenění včetně izraelské ceny za hebrejskou literaturu, byl nominován i na Nobelovu cenu za literaturu.
