Proti návrhu se podle agentury Reuters postavilo teroristické hnutí Hamás, podle kterého přijatá rezoluce neodpovídá palestinským požadavkům a na Pásmo Gazy uvaluje mezinárodní poručenství.
Blízký východ zažívá neobvykle suché období. To se velmi výrazně projevuje v Íránu, kde má nedostatek vody výrazně politický rozměr. Většina lidí totiž z potíží ze zásobování viní vládu.
„Za podezřelé byli považováni kvůli špatnému počasí,“ uvedla izraelská armáda také podle serveru The Times of Israel. Dodala, že na členy UNIFIL nemířila žádná úmyslná palba.
Zákonodárci se k tomuto tématu dostali kvůli financování projektu, jehož cílem je propagovat ruské dětské hrdiny, jejichž pozici ohrožuje konkurence ze zahraničí.
Izraleský prezident Herzog označil poslední útoky židovských osadníků na palestinské vesnice za šokující a vyzval k rozhodným krokům proti tomuto jevu a k posílení izraelské armády.
„Čína na rozdíl od Evropy má ve hře nejen ekonomické, ale i celou řadu dalších zájmů. Hraje hru na úplně jiné úrovni, než jakou hraje Evropská komise,“ říká Michael Romancov.
„Příměří dosud funguje hlavně proto, že oběma stranám jistým způsobem vyhovuje. Je nicméně velkou otázkou, jak dlouho může tato přechodná fáze existovat,“ říká odborník na Blízký východ Jan Daniel.
Izraelský parlament přijal v prvním čtení návrh zákona, který by soudům umožnil udělovat trest smrti za terorismus. Předloha může být určena pro Palestince odsouzené za smrtící útoky proti Izraelcům.
Guterres na konferenci v Kataru řekl, že ho hluboce znepokojuje neustálé porušování klidu zbraní. Nezmínil však, kdo podle jeho názoru příměří nedodržuje.
Na záběrech z kamery je vidět, jak strážci věznice obklopili jednoho ze zadržených Palestinců. Přikryli ho štíty, aby na něj nebylo vidět, a poté do něj kopali.
Od 10. října, kdy vstoupilo v platnost současné příměří, vrátil Hamás a jeho spojenci pozůstatky 15 izraelských rukojmích. V Pásmu Gazy jsou tak dosud zadržována těla 11 rukojmích.
„Taková akce může být začátkem procesu, na jehož konci je šikana izraelských studentů, názorových oponentů, umlčování a fyzické napadání," uvádí rektorka AMU Ingeborg Radok Žádná.
V úterý izraelská armáda obvinila Hamás z porušení příměří poté, co se její jednotky v oblasti Rafáhu na jihu Pásma Gazy dostaly pod palbu. Hamás uvedl, že s touto střelbou nemá nic společného.
Pro práci v Gaze je zapotřebí registrace od palestinské národní správy, ale Izrael, který kontroluje všechny vstupy fyzicky, vyžaduje také, aby byly všechny organizace registrované v Izraeli.
Satelitní středisko OSN už v srpnové zprávě uvedlo, že izraelská armáda k 8. červenci na hustě osídleném palestinském území poškodila nebo zcela zničila téměř 193 tisíc budov.
O účast v silách, které by měly převzít bezpečnostní kontrolu nad Pásmem Gazy, usiluje i Turecko, to Netanjahu odmítá. Turecko by nicméně mělo jednat o vytvoření operační skupiny s arabskými státy.
„Od vyhlášení příměří se nám do Gazy podařilo dostat jen dva kamiony s materiálem. Potřebovali bychom násobky, protože po dlouhotrvající blokádě jsou naše rezervy vyčerpané,“ říká farmaceut Havlíček.
„Trvalý mír předpokládá, že každý národ má právo na seberučení,“ říká Svárovská. „Příští rok budou v Izraeli i v palestinské samosprávě volby. Bude klíčové, jak dopadnou,“ připomíná Hulicius.
„Je otázka, jestli to nevyhodnotí tak, že je lépe odejít do exilu,“ říká v pořadu Osobnost Plus Petr Hladík, ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí.
„Ne nadarmo se mu v Izraeli přezdívá kouzelník. Netanjahu dokáže velmi efektivně hrát různé hry a získávat si, alespoň dočasně, podporu od lidí, kteří jej dříve nemohli ani vystát,“ říká Eva Taterová.
„Problémem je, že rozmístění mírových sil je hudbou vzdálené budoucnosti. I v případě mírových sil OSN to rozmístění logisticky není jednoduchá věc,“ říká Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů.