Tvorba inspirovaná Bowiem, tancem
i lidskými příběhy. Nahlédněte do
pracovny spisovatelky Markéty Pilátové

Markéta Pilátová je autorkou mnoha básní a románů, píše reportáže, skládá písňové texty, věnuje se tvorbě pro děti i překladům ze španělštiny. Zázemí pro její tvůrčí nasazení se po většinu roku nachází v Brazílii, svou pracovnu však má i v Česku. Bez čeho se při psaní neobejde a co ji při práci nejvíce inspiruje?

„V pracovně nikdy nesmí chybět houpací křeslo, protože se při psaní ráda jen tak pohupuju a koukám do zdi. Mám vyzkoušené, že při tom zdánlivě bezcílném nicnedělání a pohupování vznikne většinou nejvíc věcí,“ popsala serveru iROZHLAS.cz Markéta Pilátová.

„Většina mých textů vzniká nejdřív v sešitě a napsaná plnícím perem - inkoust a pero k psaní potřebuju, protože mnohem rychleji klouže po papíře, než třeba tužka nebo propiska. Většinou také poslouchám hudbu a často na ni při psaní i tančím, takže je fajn, když mám kolem sebe dost místa. Myslím, že mě hudba inspiruje k tomu, aby měl text správný rytmus, navíc mě hodně inspirují hudební texty, například Davida Bowieho nebo Leonarda Cohena.“

Spisovatelka písňové texty i sama píše – například pro zpěvačku Moniku Načevu nebo divadelně hudební skupinu Kašpárek v rohlíku. Nedávno také složila dva texty pro novou desku Michala Pavlíčka.

„Většinou se zaposlouchám do hudby a textů a přemýšlím u toho, jak jsou napsané a vystavěné a tím se mi najednou začnou v hlavě odvíjet i slova románu nebo knížky pro děti.“

Inspirace novinařinou

Markéta Pilátová se před několika lety odstěhovala do Brazílie, kde nyní tráví většinu svého času. Díky setkávání s českými krajany i práci na reportážích z jihoamerického prostředí nemá nouzi o stále nové náměty ke své další tvorbě.

„Nejvíc mě inspiruje, když poslouchám, jak někdo něco vypráví. Třeba tady v Brazílii krajany, kteří z nejrůznějších důvodů emigrovali a neustále mne zásobují svými příběhy. Nebo brazilské děti, které učím a jejichž příběhy mě inspirovaly k mnoha dětským knihám nebo i písňovému textu Kung Fu Boy pro Kašpárka v rohlíku. Inspiruje mne taky krajina a především práce pro noviny, psaní reportáží. Při něm se setkávám s mnoha lidmi a jejich příběhy, s nimiž bych se v běžném životě nikdy nesetkala. Navíc o nich musím zjistit spoustu informací. Při reportáži si všímám, jak kdo mluví a jaká slova používá. Reportáže jsou podle mě pro romanopisce skvělá škola a není náhoda, že hodně spisovatelů bylo a je zároveň i novináři.“

Česká zimní exotika

Prostorná pracovna, kterou při svých návštěvách Česka Markéta Pilátová obývá, se nachází ve Velkých Losinách. Kromě zmiňovaného houpacího křesla v ní spisovatelce nechybí ani knihovna či nástěnka s lístečky a poznámkami. „Momentálně je pro mne brazilské prostředí ,normálnější‘ než to české. Doma bývám v zimě, a proto mi zimní česká krajina přijde jako těžká exotika, ale píše se mi dobře kdekoli. Protože spíš potřebuju dobré nápady a příběhy, než konkrétní prostředí," dodává.

Momentálně autorka pracuje na románu Senzibil, který by podle jejích slov měl být o českém „něcismu," o senzibilech a exekutorech. Odehrávat se bude v Jeseníkách.

Server iROZHLAS.cz se s 360stupňovou kamerou podíval také do pracoven dalších českých spisovatelů. 

• Podívejte se do pracoven spisovatelů: na stole Jáchyma Topola nechybí káva, Magor a Načeva
• Verše ze spižírny. Nahlédněte do pracovny básníka Petra Hrušky
• Od stolu rovnou do zahrady. Podívejte se, kde své romány píše Michal Viewegh
• Vedle kreseb pánvičky. Ilustrátor Pavel Čech tvoří pod výstavkou obrazů
• Na zelené stěně Zloději zelených koní. Podívejte se do dvoubarevné pracovny Jiřího Hájíčka

Michaela Danelová, Daniela Brodcová