Maďarský klášter bojuje s brouky. Ohrožené jsou desetitisíce vzácných historických knih
Nejstarší knihovna v Maďarsku čelí jednomu z největších ohrožení ve své historii. V klášteře v Pannonhalmě knihovníci ukládají jeden svazek za druhým do speciálních vaků bez přístupu kyslíku. Snaží se tak zastavit šíření brouků, kteří napadli část sbírek. Záchranná akce potrvá několik měsíců. Do jaké míry bude úspěšná, není jisté.
Na začátku si knihovníci v maďarské Pannonhalmě všimli jen nezvykle silné vrstvy prachu. Pak objevili drobné dírky ve hřbetech svazků a stopy po larvách. Od té chvíle začali systematicky vyklízet regály – jeden svazek po druhém.
1:44
Česko má nejhustší síť knihoven na světě. Průkopníkem byl frankfurtský rodák usazený v Praze
Číst článek
Část knihovny se proměnila v improvizovanou laboratoř. V ohrožení jsou stovky let maďarské historie. Některé knihy pocházejí ze středověku, jiné nesou nenahraditelná svědectví o maďarské církevní a kulturní tradici.
„Musíme vyčistit celý fond – i knihy, které nejsou viditelně poškozené. Celkem jde o zhruba sto tisíc svazků,“ vysvětluje mnich a kulturní ředitel knihovny Konrád Dejcsics. Věří, že šestitýdenní dekontaminace dusíkem pomůže.
Benediktinská knihovna v Pannonhalmě je součástí světového dědictví UNESCO. Uchovává kolem 400 tisíc svazků – včetně vzácné Bible ze 13. století, iluminovaných manuskriptů nebo dokumentů vzniklých ještě před vynálezem knihtisku. O to větší bylo překvapení, že tuto sbírku napadl tak banální škůdce.
Červotoči spížní
„Knížky zjevně napadl červotoč spížní, je to několik milimetrů dlouhý hnědavý brouček, kterého má většina z nás doma. Ale přestože je široce rozšířený, tak často vlastně téměř neškodí,“ říká entomolog Lukáš Čížek z Akademie věd.
V domácnostech se živí třeba suchary nebo strouhankou. V knihovně ale nachází ideální podmínky – a mnohem cennější zdroj potravy. „Ne že by mu tak chutnal papír, po tom on nejde. Ale ty knížky mají kožené vazby a lepidlo, které se používalo dřív, bylo často na bázi organických materiálů, třeba škrobu – a to už pro něj dělá ten papír dost atraktivní.“
Únor přinesl povinnosti, listopad horoskopy a Ježíše. Co o českých dějinách prozrazuje 883 tisíc knih
Číst článek
Biologické škody na knihách nejsou výjimečné ani v Česku. Tuzemské instituce ale většinou zareagují včas. „Požerky, tedy hromádky vykousaného materiálu, by měly být zaznamenány při běžné vizuální kontrole. Proto si myslím, že v Česku s tím tolik problém nemáme – správci fondů často výskyt včas nahlásí,“ říká Petra Vávrová, vedoucí odboru ochrany knihovních fondů v Národní knihovně.
Rozsah škod v Maďarsku je podle ní mimořádný. „Obávám se, že tam došlo k nějaké změně klimatických podmínek. Nárůst teploty a vlhkosti mohl způsobit, že se brouci rozšířili velmi rychle a v tak velkém rozsahu, že si toho správci nevšimli,“ vysvětluje.
Pannonhalmská knihovna proto nyní asi sto tisíc knih balí do hermetických vaků, ze kterých se odsaje kyslík. Nahradí ho čistý dusík, který má během několika týdnů zahubit dospělce i larvy. Všechny svazky ale následně musejí projít individuální kontrolou. Některé se navíc budou muset restaurovat – v extrémních případech brouci prokousali stránky skrz naskrz.
„Larvy pronikají do materiálu a vytvářejí v něm chodbičky – podobně jako je známe ze starého nábytku. V případě knih může jít o chybějící části papíru, lepenky nebo desek. Největší škoda ale nastává ve chvíli, kdy brouci poškodí text nebo obraz. Materiál je pak vykousaný, rozdrobený a ztracený – a informace, kterou nesl, už nelze obnovit,“ doplňuje Vávrová.
Podle maďarských restaurátorů sehrála klimatická změna zásadní roli. Vyšší teploty umožňují rychlejší vývoj hmyzu a více generací do roka. Podobné případy tak mohou být v budoucnu častější i jinde v Evropě.
