Otužování podle strýce a stín zámku. Léto trávil Franz Kafka v Třešti, prožil tam lásku s ‚malou tlustou H.‘
Kde se nachází zámek, který inspiroval Franze Kafku k jeho kultovnímu románu? Podle některých hlasů stojí v Třešti. Právě tam trávil mladý spisovatel letní měsíce předtím, než nastoupil do zaměstnání. Pravidelně tam jezdil za svým strýcem, se kterým měl podle svědectví hezký vztah a který spisovatele navštívil i v době, kdy literát umíral. Druhý díl seriálu Po stopách Franze Kafky od Radio Prague International tak míří do Třešti.
Franz Kafka jezdil do Třešti během studií v letech 1900 až 1907. Trávil tam prázdniny u strýce Siegfrieda Löwyho, který byl nejmladším bratrem spisovatelovy matky a ve městě měl lékařskou praxi.
„Franz Kafka za strýčkem rád jezdil. Siegfried byl svobodný, trochu plachý. Kafka měl k němu velice hezký vztah, možná i díky tomu, že strýc si na něho udělal čas, vyslechl ho, když měl starosti, poradil mu, když to potřeboval. Franz Kafka si tady užíval venkovského života, který z Prahy neznal,“ hodnotí Romana Šťastná, vedoucí odboru kultury městského úřadu v Třešti, v seriálu Po stopách Franze Kafky, který připravilo Radio Prague International.
V roce 1907 píše Kafka v dopise Maxu Brodovi: „…Jezdím hodně na motorce, hodně se koupu, lehávám dlouho nahý v trávě u rybníka, až do půlnoci jsem s obtížně zamilovanou dívkou v parku…“
V dopise Maxu Brodovi Kafka popisuje, že po bouřce pomáhal stromům, pásl krávy a kozy a hrál hodně kulečník. Ale chodil i na dlouhé procházky, pil hodně piva a také už byl v templu.
Tato zmínka dokládá, že Kafka zcela jistě navštívil třešťskou synagogu. Tam je dnes umístěna výstava věnovaná Kafkovi a jeho rodině.
Prázdninová láska
V Třešti potkal budoucí slavný spisovatel i prázdninovou lásku. Hedwig Weilerová (1888 –1953) pocházela z Vídně, do Třešti jezdila k příbuzným. V době, kdy potkala Franze Kafku, studovala ve Vídni na dívčím lyceu.
Prvně se o ní Kafka zmiňuje v dopise Brodovi v srpnu 1907. Píše, že nejvíc času strávil s dvěma dívkami a pokračuje:
„Agathe je velmi ošklivá a Hedwig také. H. je malá a tlustá, její tváře jsou bez ustání a bezbřeze červené, její přední horní zuby jsou velké a brání ústům, aby se zavřela, a spodní čelisti, aby byla malá: je velmi krátkozraká, a to nejen kvůli pěknému pohybu, kterým si na nos nasazuje cvikr – špička nosu je vskutku krásně složena z malých plošek; dnes v noci jsem snil o jejích značně krátkých tlustých nohou a takovými oklikami poznávám krásu dívky a propadám lásce.“
Po odjezdu z Třešti poslal Kafka Hedwig Weilerové ještě řadu dopisů, zachovalo se jich čtrnáct. Psali si ještě asi rok, ale vztah na dálku neměl dlouhého trvání. Zachoval se Kafkův dopis, kde Hedwig po čase vykal.
Hedwig Weilerová se provdala v roce 1917 za Leopolda Herzku. Holokaust přežili oba manželé ve Vídni.
Strýcovy názory
Doktor Löwy, ke kterému Kafka tak rád jezdil, byl ve městě i okolí známou osobností.
„Byl velice oblíbený a lidé na něho velice rádi vzpomínali. Měl silné sociální cítění, byl i průkopníkem přírodní léčby. Hodně větral a za to se mu Kafkův otec Hermann posmíval,“ zdůrazňuje Romana Šťastná.
Franz Kafka sám rád cvičil u otevřeného okna. „Část názorů strýce Siegfrieda přijal za své. Svému strýčkovi přezdíval švitorka, německy Zwitscherer. Nebyla to ale žádná hanlivá přezdívka, spíš taková milá a jemná. Jeho přiškrcený hlas mu snad připomínal ptačí hlásek,“ říká Šťastná.
„Kafka poznal v Třešti i realitu dělnického života, jaké to je, žít z ruky do pusy – prostě tak, jak to v Praze neviděl,“ líčí Šťastná. „Ve městě bylo několik továren a mezi strýcovými pacienty byli dělníci. Kafka viděl, že život není úplně jednoduchý.“
Lékař s motocyklem
Siegfried Löwy byl velice sečtělý a měl velkou knihovnu. Měl ve městě běžnou lékařskou praxi a pustil se dokonce i do léčby zubů. Byl prvním lékařem, který v Třešti plomboval zuby.
Lidé na něho vzpomínali i z jiného důvodu. „O pořádný rozruch se postaral v Třešti tím, že si jako snad první v celém kraji koupil motorové kolo. Byla to tehdy nevídaná záležitost,“ připomíná Šťastná.
Stroj mu ale dlouho nevydržel. Když jel od pacienta ze Stonařova, narazil na silnici na kládu, dost se potloukl a motorové kolo zničil.
„Brzy si pořídil pořádný, bytelnější motocykl. Pro něj to bylo výhodnější, protože mohl jezdit i za pacienty ve vzdáleném okolí a dostal se k nim rychle. Nemusel si najímat vůz s koňmi, jak to dělal před tím,“ říká Šťastná.
Na výstavě v synagoze mají historické fotografie, které zachycují doktora Löwyho na koni i na motocyklu. Na snímku z července 1914 ho roztlačují čtyři dámy, mezi nimi i Kafkova sestra Ottla.
Jak hlásá text pod fotografií, šlo zřejmě již o druhý stroj, který si lékař pořídil a který nadchl i Franze Kafku, jak se zmínil v dopise Maxi Brodovi.
Löwy přišel do Třešti po studiu medicíny v roce 1899.
„Zůstal v Třešti 25 let, celou tu dobu vykonával lékařskou praxi. Pro představu, jak to tady tehdy vypadalo: Krátce po jeho příchodu, v roce 1901, byla Třešť císařským dekretem Františka Josefa povýšena na město. Měla asi 5000 obyvatel, byly tady dvě zemské národnosti, Češi byli v mírné převaze,“ vyjmenovává Šťastná.
Na počátku 20. století se židovští obyvatelé, především podnikatelé a majitelé továren, zasloužili o hospodářský, sociální a kulturní vzestup Třešti. Židovská obec měla tehdy vlastní školu, ješivu, synagogu, rituální lázeň a špitál. Byla to poměrně bohatá židovská obec.
„Vzhledem k tomu, že tu žily dvě národnosti, musel doktor Löwy používat němčinu i češtinu. To je patrné i z lékařských předpisů, které se zachovaly,“ doplňuje Šťastná.
Doktor Löwy bydlel v Třešti v domě číslo 131/9 na Malém náměstí. Na nenápadném zeleném domku byla v roce 2001 odhalena busta Franze Kafky. Jejím autorem je sochař František Häckel.
Strýc Löwy mohl Kafku inspirovat k povídce Venkovský lékař, kterou prvně publikoval v roce 1919.
„Někdy se o to vedou spory, ale my v Třešti tvrdíme, že tato povídka je inspirována osobností doktora Löwyho, který jako venkovský lékař působil. Můžeme se u Kafky dočíst i o dalších podobnostech, které ho připomínají. Ta podobnost je velká, i když někteří tvrdí opak,“ tvrdí Šťastná.
Když se zdravotní stav Franze Kafky zhoršil, byl mu strýc Löwy nablízku. Jel za nemocným Kafkou i počátkem roku 1924 do Berlína.
V létě 1925 – rok po Kafkově smrti – odešel doktor Löwy na odpočinek, odstěhoval se z Třešti a usadil se v Praze. 20. října 1942, těsně před tím, než měl být deportován do Terezína, spáchal sebevraždu.
Židovská obec
V roce 1942 byli do koncentračních táborů deportováni všichni židovští obyvatelé Třešti a okolí.
Romana Šťastná ukazuje na ulici, která vede k nádraží: „Šli touto Nádražní ulicí k nádraží, odtamtud byli odvezeni do Třebíče a následně do vyhlazovacích táborů. Přežilo jen jedenáct lidí, ale nikdo z nich se do Třešti nevrátil. V roce 1942 historie židovské obce v Třešti končí.“
Oběti holokaustu připomíná památník na bývalém vězeňském dvoře, za budovou radnice. Po zmizelých židovských sousedech pátrala v minulých letech skupina žáků z Třešti. Jak podotýká Šťastná, podařilo se jim objevit fascinující fakta.
„Našli úžasné pamětníky, ale i členy židovských rodin, kteří žili v zahraničí. Navázali s nimi kontakt a vyzpovídali je. Několik z nich se dokonce přijelo do Třešti podívat. Vznikly dvě krásné publikace plné vzpomínek, které by dnes už nikdo nedal dohromady,“ poukazuje Šťastná.
Pátrání po zmizelých sousedech je věnována malá výstava v přízemí synagogy, v patře na ni navazuje výstava o rodině Franze Kafky.
Kromě několika drobných výstav podél stěn je celý prostor skoro prázdný. Tóra je uschována v třešťském muzeu.
Budova synagogy sloužila několik let jako sklad zeleniny, ale i divadelních kulis. V 50. letech minulého století ji koupila Československá církev husitská, která ji stále vlastní.
„Synagoga byla vystavěna někdy po roce 1672, ale první písemná zmínka pochází z roku 1693. Barokní podobu budovy bohužel neznáme, protože v roce 1824 celou židovskou čtvrť těžce poškodil požár. Synagoga byla obnovena během jednoho roku. Další požár postihl tuto část města v roce 1920. Tehdy byla synagoga znovu opravena a částečně byly zazděny arkády. Díky svému členění je tato synagoga jedinečná,“ vyzdvihuje Šťastná.
‚Malý Berlín‘
Od synagogy vede úzká ulička. „Vzadu v této uličce je vidět budova autoškoly. V tom nízkém domečku bývala kdysi židovská škola a vedle ní špitál,“ prochází se židovskou čtvrtí místní vedoucí odboru kultury Šťastná.
„Před námi stojí dnes poněkud nevzhledná budova, před lety to byl rabínský dům. Rabín tam měl byt. Kromě toho tam byl i jednací sál. Na pravé straně ulice v domě, který se částečně rozpadá, sídlila ješiva. V době, kdy se sem sjížděli učenci z celého okolí, se Třešti přezdívalo malý Berlín,“ popisuje Šťastná.
Nenápadnou uličkou prochází kolem někdejšího strážního domku a pokračuje směrem ke Kozímu plácku.
„Tady zůstala ještě spousta původních domečků. Ocitáme se v úplně jiném světě domků, často i opravených, ale je tu zachován původní vizuál. Domky obývané jsou, jen ale vypadají tak jako dřív,“ uzavírá Šťastná.
Zámek
Bílou stavbu na malém návrší nad silnicí nelze přehlédnout. Zámek byl několikrát přestavěn, naposledy v 19. století v novorenesančním stylu. Od roku 1984 patří Akademii věd České republiky, která v něm provozuje hotel.
Někteří se domnívají, že zámek v Třešti mohl Kafku inspirovat k románu Zámek. Jako zdroj inspirace přichází v úvahu ale i řada dalších míst.
Jisté je jen, že spisovatel do rozlehlého třešťského zámeckého parku chodíval. Franze Kafku si v hotelu připomínají.
„V letošním roce jsme připravili na nádvoří výstavu, která se týká Franze Kafky a jeho pobytu v Třešti. Na zámku si Kafku připomínáme různými motivy. Využíváme jeho písmo a jeho kresby v navigaci po hotelu jako takovém,“ říká šéf hotelu Jan Křivánek.
Zámek prošel nedávno velkou rekonstrukcí. Úprava interiérů, při které byly použity kafkovské motivy, souvisí právě s poslední rekonstrukcí. Nechybí tam ani knihovna s řadou Kafkových děl nejen v českých, ale i anglických překladech.
