Suverénně ostýchavý mikrosvět. Cenu Jiřího Ortena 2025 získal Lubomír Tichý za básnickou knihu Místní
Laureátem 38. ročníku Ceny Jiřího Ortena se stal Lubomír Tichý za svou básnickou prvotinu Místní, která byla letos byla nominována také na ocenění Magnesia Litera v kategorii Debut roku. Porotu zaujala kniha svou nesmělou, a přesto lyricky suverénní řečí, schopností proměnit osobní periferní mikrosvět v univerzální výpověď o současnosti.
Oceněná kniha vzešla z 27 přihlášených titulů. Do tří nominací se tentokrát dostala jen poezie: kromě Tichého sbírky Místní (Fra) také díla Možnosti přehlíženého (Větrné mlýny) Sufiana Massalemy a Vzteklina (Bílý Vigvam) Apoleny Vybíralové.
Jak se rozhodovalo o Ceně Jiřího Ortena 2025 a jak vznikala vítězná sbírka Místní, prozrazují porotci Jonáš Hájek a Sára Vybíralová i laureát Lubomír Tichý
„To že jsou v nominacích tři básnické sbírky a žádná próza, je podle mě způsobeno i tím, že čtyři z pěti členů poroty mají zázemí v oblasti poezie a jsou tedy spíš její čtenáři. Každý zkrátka přišel s tím, co ho nejvíc osobně oslovilo," uvedla jedna z porotkyň Sára Vybíralová.
Předseda poroty, básník Jonáš Hájek k tomu doplnil: „Každý z porotců navrší před sebe malou kupičku knížek a záhy se projeví, kde se protínáme. Shoda se tentokrát vyjevila mimořádně rychle, ani jsme se o ničem nepřeli.“ Porota na všech třech nominovaných titulech rovněž oceňovala, že se jedná nikoli o sebrané výbory básní, ale o koncepčně pojaté knihy.
V lese na sociálních sítích
„Dlouhá léta se v současné mladé poezii neobjevil básník s tak ryze nesmělým a zároveň lyricky suverénním jazykem. Je to velmi vyspělá a soudobá lyrika, v níž se environmentální background organicky propojuje se světem digitálních technologií. Tichého poezie je tak skutečně ‚místní‘ se všemi konotacemi, které toto slovo generuje. Prostředí totiž nejen popisuje, ale i spoluvytváří a nakonec s ním i splývá,“ uvádí laudatio od jednoho z členů poroty Libora Staňka.
„Nedaří se mi psát poezii o ničem jiném než o tom mém prostoru. Vyrůstal jsem jak v digitálním prostředí, tak v tom vesnickém. V těch zdánlivě protikladných místech je uložena paměť. Je pro mě důležité přemýšlet o člověku spíš jako o prostoru než jako o identitě, protože prostor člověka vždycky nejvíc ovlivňuje,“ vysvětluje laureát Lubomír Tichý.
