Po stopách Boženy:
v Praze po ní zbyly pomníky, za lokacemi musíte do Žatce a Josefova

Ze školy ji máme všichni nejspíš spojenou s idylickou krajinou Ratibořic. Autorka Babičky nebo stále oblíbených pohádkových sbírek ale strávila většinu svého života stěhováním. Téměř 20 let z toho strávila v Praze, kde dnes část z jejích vystřídaných domovských adres připomínají bronzové busty a plakety. Server iROZHLAS.cz vás provede některými z míst, kterými se procházela skutečná Božena Němcová a její seriálové alter ego.

V televizní adaptaci osudů Němcové musela Prahu ve velké míře zastoupit jiná města. „Hledali jsme co nejpřesnější dobové lokace, a ty v Praze nejsou,“ vysvětluje filmový architekt Petr Kunc.

Filmaře tak čekal nelehký úkol propojit klidně i měsíce od sebe natáčené scény v ateliéru se záběry z exteriéru.

Jak dobře si vedli, si diváci mohou ověřit třeba sledováním úvodní scény, během níž Němcová utíká oknem před svým mužem. Skáče přitom z kulis na Kavčích horách, ale dopadá už na dlažbu skutečné ulice v Josefově.

Podobně to bylo i s prvním pražským bytem Němcových. Jako dekorace stál v pražském studiu. Pavlač, kterou se do něj vcházelo, se však nachází opět v Josefově.

V Prahu 19. století se vedle Jaroměře proměnily také historické ulice Žatce, které si Česká televize pro své projekty v posledních letech oblíbila. Točily se tu totiž už třeba seriály Náměstíčko, Nemocnice na kraji města po 30 letech nebo Já, Mattoni.

Hošťálkovo náměstí například ve druhé epizodě minisérie Božena posloužilo jako místo opakovaného setkání Němcové (Anna Kameníková) s milencem Václavem Bolemírem Nebeským (Jan Nedbal).

Místní Kněžskou bránou zase Němcová projede v kočáru, když se jede namalovat Josefem Vojtěchem Hellichem.

Přestože štáb vyrazil natáčet i do Ratibořic a České skalice, kde Němcová strávila dětství, lokace, která se v seriálu ukážou, nejsou autentické.

„Co vidíme v Ratibořicích v údolí, to není doopravdy, kde se Božena narodila a kde vyrůstala. Existuje místnost, kde se svými rodiči žila a odkud skutečně odešla se vdát, a ta místnost je dnes v katastrofálním stavu. Je to v podstatě přízemní místnost v hospodářském stavení, nemožná pro jakékoli výtvarné zpracování,“ komentuje natáčení Petr Kunc.

„Je poučné to místo vidět, protože si člověk uvědomí, do jaké míry je ochoten uvěřit legendě nebo pohádce, a jak ta realita skutečně vypadá.“

Roli filmových Ratibořic tak dostal stejně jako v Moskalykově snímku Babička z roku 1971 nedaleký zámek v Opočně, prostornější než nedaleké autentické Ratibořice.

Další záběry vznikaly také v Novém městě nad Metují, Rabštejně nad Střelou, na Kladské nebo ve skanzenu Zuberec na Slovensku. Z pražských interiérů byla použita třeba Kavárna Liberál, Clam-Gallasův palác nebo Národní dům na Vinohradech.

Další natáčecí místa minisérie Božena si můžete prohlédnout ve fotogalerii.

Pražská stěhování

Ve skutečnosti spisovatelka vystřídala nejméně dvanáct pražských adres. Přesouvala se přitom hlavně mezi byty přímo na Václavském náměstí nebo v jeho blízkosti. Známé jsou například dvě její adresy v ulici Štěpánská.

Poprvé se Němcovi přistěhovali do Prahy, konkrétně do ulice Na Poříčí do domu U Zeleného stromu, v polovině roku 1842. Krátce nato se jim narodil nejmladší syn Jaroslav. O rok později Božena vstoupila do pražské společnosti během Českého plesu, který se konal na Žofíně. Na Slovanském ostrově naproti paláci tuto událost připomíná socha v nadživotní velikost od Karla Pokorného.

„Je to socha optimistické mladé ženy, která má nakročeno dopředu. Je velmi působivá, zejména tím, že stojí na vysokém soklu architekta Jaroslava Fragnera,“ popsala pomník literární historička Věra Menclová v loňském speciálu Českého rozhlasu Vltava.

Podruhé se Němcová dostala do Prahy až roku 1850. Deset let tu strávila sama s dětmi, zatímco manžela Josefa odvolala práce do Uher. Tehdy se živila praním, úklidem a příležitostným psaním. Už v té době často žila na dluh.

Nejprve bydleli ve dvoře U Geitlerů na Václavském náměstí. V Ječné, jak tu dnes hlásá bronzová pamětní deska sochařky Evy Springerové a architekta Jana Zázvorky, pak začala psát svůj asi nejznámější román.

„Babičku napsala ve vysokém stupni zoufalství nad odchodem syna Hynka, který zemřel, když bydlela právě v Ječné ulici. Takže ji tu začala psát, ale pravda není, že by ji tu napsala celou. Babička totiž vycházela na etapy, sešitově, jak to tehdy bývalo zvykem, a dopsala ji až ve Vyšehradské ulici,“ vysvětluje literární historička.

Příběh Babičky dokončila v přízemním bytě v dnešní Vyšehradské ulici. Na domě najdeme pamětní desku dosti atypického tvaru – jde totiž o otevřenou knihu postavenou na výšku.

„Byt musela dávat dohromady s přáteli, protože tu před ní žila paní, která chovala zvířata a dva roky skoro nevětrala, ale Němcová v něm byla nakonec spokojená. Svému muži v dopise napsala, že ‚je hezký a co nejhlavněji velmi zdravý‘,“ pokračuje Menclová.

Rodina se poté stěhovala zejména mezi ulicemi Ječná, Štěpánská, Řeznická a Vodičkova.

„Tehdy nebylo zvykem najímat si byty na několik let a někteří nájemníci se stěhovali už po čtvrt roce. U Němcové hrály roli finance, stěhovala se do stále levnějších a menších bytů, ale také nemoci jejich dětí, takže hledala byty, kde by pro ně byly lepší podmínky,“ dodává literární historička s tím, že tady všude Němcovou i jejího muže pronásledovala tajná policie.

Božena Němcová zemřela 21. ledna 1862 v bývalém domě U Tří lip na rohu dnešních ulic Panská a Na Příkopě. Na průčelí budovy je tu bronzová busta od Bedřicha Neužila, pod níž text hlásá: „Zde dokonala svůj život Božena Němcová, tvůrkyně Babičky.“

Pohřbená je spolu se synem Jaroslavem a dcerou Dorou na vyšehradském hřbitově. Pískovcový náhrobek zdobí kromě jejího profilu také reliéfní plaketa, na které knižní babička ukazuje vnoučatům tolar od císaře Josefa II. Písmo na pomníku navrhl Josef Mánes.

Michaela Danelová a Kristina Roháčková

Související témata: Božena Němcová, Božena, televizní seriál, minisérie, Praha, Národní obrození, historie