Při tvorbě nového filmu se filmaři inspirovali hranou pohádkou Bořivoje Zemana i její původní předlohou od Boženy Němcové. Aby se postavy více přiblížily dnešnímu publiku, snažili se je omladit.
Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně.
„Je třeba zásadně vycházet z principu solidarity a subsidiarity. Nejdřív se má senior o sebe postarat sám, dále jeho nejbližší sociální okolí. Pak teprve veřejnost,“ vypočítává ekonom Jaroslav Šetek
Pod tíhou osobní situace a na naléhání svých přátel začala Božena Němcová psát Babičku, která vyšla poprvé ve čtyřech sešitech v roce 1855, v autorčiných 35 letech.
„Kdyby Němcová žila v dnešní době a chodila na pravidelné prohlídky, či by byla dokonce i očkovaná, rozhodně by na gynekologické onemocnění děložního čípku nezemřela,“ říká primář písecké nemocnice.
Co rozhlasový král, to herecká legenda. Radiožurnál připravil nový seriál o hercích, kteří před mikrofonem ztvárnili role králů. Slabost pro rádio měli Josef Kemr, Rudolf Hrušínský i Jaroslav Marvan.
Pomocí dobových artefaktů, projekcí nebo obrazů přibližuje dějiny českého národa od 8. století až do první světové války nová expozice Národního muzea.
Nařízení podepsal 1. září 1941 tehdejší šéf Hlavního úřadu říšské bezpečnosti Reinhard Heydrich, který se stal o necelý měsíc později také zastupujícím říšským protektorem.
Kameníková zůstane dlouho v povědomí jako mladá Božena Němcová. Série čtyř televizních filmů měla nejen výjimečnou sledovanost, ale vzbudila také velké množství reakcí.
Jednotlivé díly Boženy průměrně sledovalo 1,64 milionu lidí, tedy více než třetina těch, co měli v danou dobu zapnutou televizi. Nejsledovanější přitom byla nedělní finální epizoda.
Televizní seriál Božena znovu otevřel debatu o spisovatelce Boženě Němcové. Jak ji více než dvě stě let po jejím narození vnímáme? Je zaslouženě národním mýtem? A co si od ní přečíst?
„Vyhýbat se zobrazování sexu by na čtyři díly nestačilo. Božena Němcová lásku vyhledávala, byla svobodomyslná,“ říká herečka Aňa Geislerová v rozhovoru pro Radiožurnál.
„Myslím, že jsme podcenili fenomén Boženy Němcové,“ říká o úspěchu nové televizní minisérie o nejznámější české spisovatelce režisérka Lenka Wimmerová.
„Na první básni Němcové měl maximální zásluhu. Motivoval ji, aby ji vydala v Květech. Pomáhal jí s češtinou. Možná jí dal první impuls, že ta práce má smysl,“ tvrdí Nebeského praprapravnučka.
V titulní roli se ve čtveřici filmů vystřídají Anna Kameníková s Aňou Geislerovou. Podle ní diváci poznají spisovatelku z úhlu, který není „úplně všebořící“, ale rozhodně je překvapivý.
Babička, Divá Bára, Chytrá horákyně nebo Princezna se zlatou hvězdou – za všemi těmito příběhy stojí osobnost naší slavné spisovatelky Boženy Němcové. Ta se narodila přesně před dvěma sty lety.
Týmu odborníků se podařilo po dvouletém výzkumu získat mitochondriální DNA spisovatelky Boženy Němcové, mohlo by to pomoci při vyjasnění jejího původu, řekl člen týmu a ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici Milan Horký.
Hra Jako břitva, kterou napsala Lenka Lagronová, je o české spisovatelce Boženě Němcové a dnes má premiéru na scéně Stavovského divadla v Praze. Cílem tvůrců nebylo vytvořit životopisné drama, ale podívat se na osud jedné výjimečné ženy, která by klidně mohla žít i dnes.
Božena Němcová jako spisovatelka už dnešní školáky příliš neoslovuje. Jazyk, kterým své knihy psala, je pro ně totiž složitý. Seznam povinné četby častěji dohánějí audionahrávkami nebo zfilmovanou verzí Babičky. Klasická knižní vydání tak zůstávají stále častěji ležet na pultech knihkupců.
Babička, Divá Bára a mnoho dalších próz Boženy Němcové patří k literární klasice. Jedna z nejvýznamnějších českých spisovatelek zemřela právě před 150 lety – bylo jí pouhých dvaačtyřicet. Její odkaz připomene seminář v Senátu i pieta na Vyšehradě.
Rudrův mlýn, Ratibořický zámek, ale i Česká Skalice jsou už neodmyslitelně spojená s dětstvím a dílem Boženy Němcové. V České Skalici, městě, kde chodila do školy, bude večer slavnostně zahájen rok akcí věnovaných této velké české spisovatelce. 150 let od smrti spisovatelky si ji lidé připomenou například v neděli v barokním kostele v Malé Skalici na slavnostní mši. Koná se přesně v místě, kde se budoucí spisovatelka Barunka Panklová provdala ve svých 17 letech za Josefa Němce.