V čem se může Praha učit od New Yorku? ‚Ve větším zapojení občanů do plánování,‘ věří architektka
Jak na revitalizaci půdy, kolem které jsou průmyslové zóny? I tuto otázku řešila americká urbanistka českého původu Eva Hanhardt, když se podílela na revitalizaci New Yorku. „Museli jsme řešit i jak zachovat rostliny, které zabraňují povodním,“ říká pořadu v Leonardu Plus. Architekta Yvette Vašourková ji doplňuje s tím, že New York během městského plánování mnohem lépe pracuje s občany.
„První část revitalizace New Yorku jsme věnovali pobřeží,“ vzpomíná Eva Hanhardt na to, jak začala obnova jednoho z největších amerických měst. Jednou z hlavních překážek bylo to, že půdu okolo pobřeží vlastnily průmyslové závody.
Hanhardt popisuje, že toto s ostatními architekty obešli díky starému zákonu, který říká, že půda, která leží u vody, náleží všem.
Otázku, kterou při plánování revitalizace Hanhardt řešila, byla i o tom, jestli na některých místech na pobřeží New Yorku není rizikové stavět. Rostou tam totiž rostliny, které v případě dešťů zamezují povodním.
Ekologii New York řeší i nyní. „Je to důležité i pro lidské zdraví,“ připomíná Hanhardt s tím, že teploty v létě v New Yorku dosahují až 40 stupňů. Vedra se město snaží mírnit pravidly pro to, jak mají vypadat nové budovy. Ať už jde o solární panely nebo zahrádky na střechách, které pohlcují část tepla.
„To je ale složité u starších budov, protože i ty se musí podle těchto pravidel upravit,“ upozorňuje Hanhardt s tím, že lidé na úpravy často buď nemají peníze, nebo se podle nich dějí až moc rychle.
Zapojení obyvatel
Na proměně New Yorku se z velké části podílí i občanské iniciativy. „Někteří lidé se zajímají o architekturu, jiní o ekologii a některým jde prostě jen o to, co se děje v okolí,“ přibližuje Hanhardt. Dodává také, že v současné době v New Yorku funguje 59 oficiálních zájmových skupin.
2:06
Ústí nad Labem chce oplotit takzvanou díru v centru města. Parcelu koupilo od soukromníka před rokem
Číst článek
S těmi město spolupracuje na bázi komisí, které rozhodují o tom, jak bude jednotlivá městská část vypadat. To ale často trvá dlouho, a proto New York přišel s novým programem, kterému říká City of Yes. Ten by měl všechna stavební řízení urychlit.
Jedním ze způsobů, jak zapojit do rozvoje města jeho občany, je také participativní rozpočet. „Je to skvělá cesta, jak se zeptat přímo sousedů, co potřebují,“ popisuje architekta Yvette Vašourková, která se věnuje územnímu rozvoji Prahy.
Podle ní by ale mělo existovat více prostředků, jak zapojit občany do městského plánování. „Například v New Yorku je opravdu hodně iniciativ, které fungují ze spodu, tedy tak, že vznikly u občanů,“ říká Vašourková.
Praha by podle ní po vzoru New Yorku měla otevřít občanským spolkům možnost zasahovat více do rozhodování o podobě městských částí.
„Způsobů je ale hodně. Například projekty Otevřených ulic, kdy se například na den ulice uzavře pro auta a je možné se v ní pohybovat jenom pěšky,“ uzavírá Vašourková.
Jaká všechna pravidla musí dodržovat budovy v New Yorku, aby byly ekologické? Kde všude hledat způsoby, jak přiblížit město občanům? Dá se bojovat proti vysokým nájmům v New Yorku? Poslechněte si celé Leonardo Plus, audio je v úvodu článku.
