Aňa Geislerová: Svět se bude vždy bortit. Lidé s ideálem ho posunují, nebo aspoň udržují snesitelný
Český film se po třiceti letech dostal do oficiálního soutěžního programu festivalu v Cannes. Hlavní roli si ve snímku Karavan zahrála Aňa Geislerová. „Můj přístup je takový, že se do toho sama snažím vkládat, investovat, přemýšlet a dělat svoji práci dobře. Ale když se najde někdo, kdo chce po vás víc, vyvede vás z komfortní zóny, je to výzva. A to mě vždycky baví,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus.
Karavan se natáčel tři měsíce v Itálii, měsíc na severu a potom v Kalábrii. Filmový syn Geislerové je autista s Downovým syndromem, hraje ho David Vodstrčil. Konkurz na tuto roli trval rok a konkurzem prošlo 120 uchazečů.
„Já jsem se neúčastnila celého castingu. To byla velká práce Zuzany (Kirchnerové, režisérky filmu, pozn. red.) a Maji Hamplové. A je legrační, že ony opravdu prohledaly celý svět a pak se David našel ve stejné škole, kam chodí opravdový syn David Zuzany Kirchnerové. Měly ho na dosah,“ přibližuje herečka.
„David je silná, charismatická osobnost. Je zábavný, zářící, vtipný, silný. Má úplně všechno. Má všechny atributy hvězdy. On je hvězda. A myslím si, že každý, kdo ho pozná, to pocítí,“ je přesvědčená Geislerová.
Natáčení sice trvalo tři měsíce, ale už půl roku předtím začal štáb pracovat s Davidem Vodstrčilem. „Nebylo úplně hned jasné, jestli to bude fungovat, jestli pochopí ten princip. Navíc hraje mnohem víc postiženého kluka, než v reálu je,“ vysvětluje herečka a pokračuje:
Český snímek Karavan nezískal v Cannes cenu v sekci Un Certain Regard. Dostal ji film chilského režiséra
Číst článek
„Takže jsme zkoušeli. Ve filmu je i spousta fyzických scén, které obsahují určitý typ násilí. Člověk se musí naučit tu techniku. A i kdyby to byl profesionální herec, tak některé věci se musí zkoušet. Proto jsme se sžívali už půl roku dopředu a pak jsme točili.“
Na festivalu v Karlových Varech uvidí diváci Karavan ve zvláštním uvedení. Geislerová přiznává, že má před domácím publikem asi větší trému než v Cannes. „Ale jsem zvědavá, zajímají mě reakce,“ směje se.
Neztrácet idealismus
V dnešním světě je pro herečku důležité neztrácet idealismus a entuziasmus. „Svět vždycky bude komplikovaný, složitý, negativní, bude se bortit – pořád stejnou měrou, nebo ne-li větší. Protože ty dobré věci se komunikují pomaleji a jsou méně atraktivní,“ míní.
„Já myslím, že kdyby se vypnula média na třeba měsíc, tak nám všem bude krásně a budeme spokojení, protože si uvědomíme, že nás obklopuje strašně moc dobrých věcí,“ navrhuje.
„Spousta věcí je ovlivněna jenom tím, že moc čteme, moc vstřebáváme a moc věcí se dozvídáme. A to neznamená, že máme být lhostejní, ale zachovat si nějaký ideál je důležité. Myslím, že právě lidé s ideálem, s nějakou vírou v to, že věci budou lepší, pak ten svět posunují. Nebo ho minimálně udržují ve snesitelné formě.“
Jakým výzvám čelí rodiny s dítětem se zdravotním postižením? Jaké pocity má herečka z festivalu v Cannes? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus z audia v úvodu článku.