V deseti letech vyrobil kreativní model krematoria a hřbitova. Teď maluje, vyřezává sochy a zkouší 3D tisk

Šestnáctiletý Lukáš Brousil z Berouna maluje od svých šesti let. Kromě toho staví i modely a natáčí animované filmy. Mladý umělec také získal stipendium na Akademii mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, která sdružuje výběr z talentovaných dětí.

Fotogalerie Betroun Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když mu bylo deset, donesl Lukáš Brousil své učitelce ze základní umělecké školy model krematoria a hřbitova ve tvaru ležaté osmičky ve znamení, že smrt se rovná nekonečno. Něco tak originálního u něj není nic překvapivého.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáši Brousilovi motivace k tvorbě nechybí ani v současné době, prozradil v reportáži redaktorce Markétě Šulejové

„Baví mě film, hlavně animovaný, někdy ale zase zkouším navrhovat domy nebo nakreslit obraz různými technikami. Občas mi zase přijde, že bych se mohl zdokonalit v jiném směru, a začnu vyřezávat sochy nebo se vrhnu na 3D tisk,“ vyjmenovává pro Český rozhlas Region šestnáctiletý Lukáš.

Studuje na přírodovědném gymnáziu v Praze, kam dojíždí každý den z Berouna. Od svých sedmi let navštěvuje také Základní uměleckou školu v Berouně, kde se mu od začátku věnuje učitelka výtvarného umění a grafička Andrea Borovská „Lukáš mne zaujal svou urputností, v dobrém slova smyslu, a snahou o dosažení dokonalosti,“ vzpomíná na první setkání se svým svěřencem.

Loni pak Lukáš dostal stipendium na Akademii mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, která sdružuje výběr z talentovaných dětí.

Lukáš Brousil se svou učitelkou ze ZUŠ | Foto: Andrea Borovská

Motivace Lukáše ani během pandemie koronaviru. „Chybí mi přímá komunikace s učitelem a spolužáky. Kreslím doma sám, většinou večer se posadím ke stolu a něco tvořím. Snažím se, aby to bylo pravidlem, ale nejde tomu poručit,“ popisuje.

Borovská ale upozorňuje, že tohle období může být pro žáky obtížné. Proto se je snaží motivovat. „Ze všech obrázků, které jsem dostala zpět, jsem udělala videoalbum, které jsem jim poslala. Viděli to jejich rodiče nebo prarodiče, což při běžné prezenční výuce neměli možnost,“ přibližuje.

Podle zakladatelky stipendijní akademie MenART Dany Syrové byly poslední měsíce o hledání inspirace. „Digitální výuka úplně nefunguje, jen do určité míry, je lepší ale než nic,“ uzavírá. Jestli u dětí klesl zájem o umělecké obory, ukážou podle Syrové až další zápisy do uměleckých škol.

Dílo Lukáše Brousila | Foto: Andrea Borovská

Markéta Šulejová, jmy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme