Tanečnice na invalidních vozících se představí v Divadle Archa
Už jste někdy viděli tančit někoho, kdo nemůže chodit? Taneční skupina VerTeDance připravila neobvyklou inscenaci. A ne náhodou ji uvede na Mezinárodní den tance. V představení kromě dvou „ normálních“ tanečníků hrají i dvě tanečnice na invalidních vozících. Inscenace Simulante Bande je tak důkazem toho, že temperament se před ničím nezastaví.
„Už delší dobu jsme si pohrávaly s představou udělat představení s lidmi s nějakým handicapem, svým způsobem nás tohle omezení nějak inspirovalo,“ vysvětluje choreografka skupiny VerTeDance Veronika Kotlíková. Společně s kolegyní Terezou Ondrovou vymyslely taneční představení Simulante Bande.
„Snažily jsme se, aby to nebylo tak, že jenom ukážeme, jak se dá pracovat s takovým člověkem. Snažily jsme se tomu dát i nějaký podtext, příběh, linii. Tu jsme ale na začátku neměly. Je pravda, že jsme nejdřív pracovaly tak, že jsme vůbec hledaly, jakým způsobem se dá pracovat. I tím, že jsme si s holkami povídaly o jejich osobním životě, o jejich zkušenostech,“ říká Tereza Ondrová.
Jednou z handicapovaných tanečnic je Alena Jančíková, která po úrazu páteře přestala chodit.
„Tím představením chceme dát najevo, že se kolikrát bije handicap s tím temperamentem a vůlí, což je velice těžké pro toho člověka zvládnout. Že by člověk chtěl, ale je limitovaný tím, že je postižený. Já si myslím, že jsem hodně temperamentní člověk, který najednou nemůže tu energii ze sebe vydat, nemůže se realizovat, jak by si představoval, a musí se přizpůsobit tomu handicapu,“ říká handicapovaná tanečnice.
Aleně Jančíkové v inscenaci sekunduje ještě Zuzana Pitrová. Představení Simulante Bande neukazuje jen lidi na vozíku; neotřelou, ale vtipnou formou představuje, jak se lidé na vozíku musí vyrovnat se svým handicapem, i to, jaké každodennosti je trápí.
„Vůbec jakoby pohled na ženu s postižením, to jak funguje ve společnosti, jak sama sebe vnímá jako ženu, svoji krásu, to, že je nějak přitažlivá pro muže, nebo naopak třeba řeší to, že není. Nebo že to nehandicapované okolí je pro ni takový soupeř,“ přibližuje choreografka Veronika Kotlíková.
'Nějaký handicap máme všichni'
Scénu představuje bílý otevřený prostor. Pro inscenaci vznikl i vůbec první taneční vozík v České republice. „Je speciálně vytvořen tak, aby se s ním lépe manipulovalo, je mnohem lehčí, tím pádem má mnohem elegantnější a zajímavější pohyb než klasický užitkový vozík,“ popisuje choreografka Tereza Ondrová.
Kromě dvou tanečnic na vozíku uvidíme i dvojici Helena Erenbergerová a Petr Opavský, tedy tanečníky bez handicapu. „Nicméně nějaký handicap máme všichni. Viditelný nebo méně viditelný nebo nějak kodifikovaný, uznaný, charakterizovaný. Takže pro mě celý ten projekt je takový exkurs za svoje hranice,“ říká Petr Opavský.
Působivá a jedinečná inscenace Simulante Bande má stejně výjimečnou hudbu. Vytvořilo ji sourozenecké elektroduo s názvem Dva. Premiérové představení uvede dnes večer pražské Divadlo Archa.
