První deska Crystal Castles rozdělila hudební recenzenty i publikum na dvě poloviny: jedni ji vynášeli, druzí už před dvěma lety předpovídali krátkodechost celého projektu. Na svém debutu každopádně Ethan Kath a Alice Glass umně smíchali aktuální elektronické trendy se stále platnými a moderními retro-postupy a výsledkem byla produkce, která skvěle působila hlavně při koncertním provedení.

11:00 6. května 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Crystal Castles na druhém albu nabízí zvukově v podstatě to samé jako na debutu, akorát s jedním podstatným rozdílem: to, co před dvěma lety zafungovalo, působí najednou lehce komicky. Doe Deer vzdáleně připomíná track Alice Practice, při bližším prozkoumání ale vyznívá jednoduše a zavání spíše plagiátorstvím sebe sama. Baptism přestane bavit při třetím poslechu a zbytek alba se topí už jen v nejrůznějších odstínech šedi. Bohužel, nic podobného geniální coververzi skladby Crimewave od HEALTH, výbušnému tracku XXzxcuzx Me nebo podmanivé Air War na novince nenalezneme ani náznakem.

Aktuální album Crystal Castles se tak stává už jen více či méně zábavnou party taškařicí s občasnými příjemnými, nikoli ale silnými, momenty. Kanadské duo zapadá do bohatého zástupu trendy kapel, u nichž naprosto jednoznačně forma vítězí nad obsahem a jejichž cílovou skupinou je jen náctileté indie-publikum.

Jejich koncerty budou díky espritu Alice Glass jistě i nadále strhující, to ale nic nemění na tom, že Crystal Castles v podobě svého druhého alba zatím nadělili jedno z největších zklamání letošního roku. Pokud bylo plánem udělat si ze sebe legraci a druhá deska míněna jako karikatura debutu, splnili Crystal Castles své předsevzetí do posledního tónu.

Ondřej Píša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít