DIY rockový vítr z druhé strany zeměkoule
Muzikanti z Nového Zélandu to mají kvůli své geografické poloze s proniknutím do světového povědomí přeci jen pracnější. Možná i kvůli této izolaci se zde vyklubala ojedinělá rocková DIY komunita, o kterou se svět začíná v poslední době víc zajímat. Jedním z jejích posledních plodů je nová deska The Clean nazvaná Mister Pop.
Berlínský label Morr Music je po letech znovu zamilovaný. Po randění s indie elektroniky z rodného Berlína a po osudovém vztahu s indie popaři ledového Islandu, teď label zahořel náklonností k nezávislé indie rockové scéně Nového Zélandu. Po kompilaci Not Given Lightly, která skladby největších ostrovních hrdinů 70. a 80. let nechala přetvořit hromadou "domácích" kapel, od Lali Puny až po Benni Hemm Hemm, přichází na řadu první regulérní řadovka Mister Pop od legend pozdně punkového Zélandského období a DIY rockových pionýrů, The Clean.
Jejich deska shrnuje v pozitivním vyznění všechny zkušenosti, které trojice za tři desetiletí nashromáždila. Pořád vychází z rozvrzaných poetických "Syd Barettovských" vzorů, surfově psychedelických nálad tetelícího se horkého vzduchu, vodou nasáklých britských mokřin i kavárenských salónů s Lou Reedem a Arthurem Lee. V některých skladbách se objeví mladší hrdinové The Stone Roses (Asleep In The A Tunnel) nebo Spiritualized (instrumentálka Moon Jumper) a další. Celá deska je vyšvihnutá, i po třiceti letech fungování na scéně, lehkou rukou a přináší atmosféru, kterou mám alespoň já osobně s Novým Zélandem spojenou. Charakterizují ho atributy jako léto, moře, zakouřené pohoří zdvihající se strmě vzhůru. Ano, je to možná klišé jako poleno, ale post hippie náladě desky Mister Pop sedne jako ulité. Abych to shrnul, nové CD The Clean je nenápadným kamínkem do pozitivní mozaiky Morr Music, který je ale přeci jen, na rozdíl od Islandského optimismu, indie poprockem s větším nádechem britské a americké tradice, než skandinávsko severské Morr Music radosti.
