Kutnohorský GASK představuje sbírku současného mezinárodního umění
Co a jakým způsobem tvoří současní umělci v zahraničí, chce ukázat nejnovější výstava Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Jde o kolekci šesti stovek exponátů, kterou vlastní Čechošvýcar Roman Buxbaum a vzniká výměnou uměleckých děl. Umělci z celého světa vyměnili své práce s Nadací Tichy Ocean za fotografie kyjovského rodáka Miroslava Tichého. I proto nese název Images for Images aneb Umělci Tichému - Tichý umělcům. Přístupná je od neděle 7. dubna.
Mezinárodně uznávaný kurátor Zdeněk Félix míří ke třem exponátům, které by mohly stejně jako dalších šest stovek děl návštěvníky zaujmout. Jde o fotografie a jednu menší sošku.
„Jsou to ohromně zajímavé práce, protože to jsou práce z raných 70. let,“ popisuje Félix.
Německý fotograf si je na snímcích sám sobě model, dodává majitel rozsáhlé sbírky Roman Buxbaum a přidává se k prohlídce.
Výstavu v Galerii Středočeského kraje si prohlédla s jejími autory reportérka Michaela Vetešková
„Tady tato socha se jmenuje Umělec s prázdnýma rukama a důležité ještě je, že na nose má nos klauna a stojí v póze klasického římského senátora, takže spojuje jak tu bezmocnost, prázdnost rukou s mocí, se zábavou klauna. Je to geniální malá výpověď o všech možných rolích umělce v dnešním světě.“
Prohlížím asi půl metrů vysokou, poněkud komickou figuru a poslouchám, jak se od debaty o vzniku a smyslu tohoto díla dostávají oba autoři výstavy k příběhu Miroslava Tichého. Fotografa z Kyjova, kterého pro svět objevil právě Roman Buxbaum, a díky jehož dílu také kolekce s podtitulem Umělci Tichému - Tichý umělcům vznikla.
„Právě otázka rolí, to je důležitá a zajímavá otázka, která tady tou výstavou prochází. Na jedné straně je umělec jako uznávaná osobnost, někdy se dokonce platí velice vysoké ceny za jeho práce, na druhé straně se ten současný moderní umělec setkává s neporozuměním masy společnosti. Umělci mohou jenom tehdy fungovat, když mají publikum. Právě když jsme u Tichého, který tady stojí někde v pozadí, tak je jasné, že Tichý byl velká výjimka. Proto také s ním umělci vyměňují práce, protože oceňují právě tento postoj vědomého outsidera,“ vysvětluje Zdeněk Félix.
„On na jednu stranu odmítal společnost jako celek a v rámci toho i jakékoliv vystavování, ale na druhé straně také do jisté míry spoléhal na to, že se ty práce zachrání. Jednou mi řekl: Víš, on se vždycky najde nějaký blbec, který to zachrání. To jsem byl já,“ doplňuje majitel sbírky Roman Buxbaum.
