Antropologové identifikovali tři století staré ostatky lékaře a rektora Univerzity Karlovy Jana Löwa
Antropologové z Národního muzea po více než tři sta letech identifikovali kosterní ostatky významného barokního lékaře Jana Františka Löwa z Erlsfeldu. S objevem jim pomohli také odborníci z Kriminalistického ústavu a Ústavu soudního lékařství, když pomocí osteologické analýzy znovu kontrolovali kosterní materiály v muzejních sbírkách. Šlechtic a čtyřnásobný rektor Univerzity Karlovy byl autorem první české učebnice soudního lékařství.
Jan František Löw z Erlsfeldu (1648–1725) byl osobním lékařem knížete Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu a císařského dvora, vytvořil první českou učebnice soudního lékařství Theatrum medico-judicorum a pracoval jako vedoucí lékař při exhumaci ostatků sv. Jana Nepomuckého v roce 1719.
2:50
Děti v Uherském Hradišti se učily na kostře rakousko-uherského vojáka. Po průzkumu se dočkal pohřbu
Číst článek
O identifikaci ostatků se pokoušel už v roce 1971 Emanuel Vlček, ale tehdejší metody nebyly dostatečné. Navíc byly mezi ostatky nalezeny tzv. celudky – pohřební medailony, které naznačovaly, že nejde o řeholníky, ale o šlechtice.
Část ostatků byla do sbírek převezena již v roce 1971, další část pochází z let 1999–2000. Přesto, že byly vyzvednuty z krypty kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Peduánského, předpokládalo se, že jde o běžné ostatky bez většího historického významu.
Nový výzkum však odhalil, že by mezi nimi mohl být právě Löw z Erlsfeldu.
Osteologická analýza
Ve výzkumu sehrála zásadní roli osteologická analýza, což je vědecké zkoumání lidských kostí, které umožňuje získat informace o jednotlivci – jeho věku, pohlaví, tělesné výšce, zdravotním stavu, životním stylu nebo případných onemocněních.
Slavná lebka neandertálce z Ochtendungu byla podvod. Archeolog mohl roky falšovat stáří nálezů
Číst článek
V archeologii a antropologii je to klíčová metoda pro identifikaci a rekonstrukci života lidí z minulosti. A metoda superprojekce, což je forenzní technika, která se používá k identifikaci neznámých lidských ostatků – zejména lebek – porovnáním jejich anatomických znaků s dochovanými portréty, fotografiemi nebo obrazovou dokumentací známé osoby.
Výsledky potvrdily nejen shodu anatomických znaků, ale také přítomnost zdravotních komplikací, které byly popsány v Löwově osobním deníku.
Antropologické oddělení Národního muzea spravuje jednu z největších osteologických sbírek minulých populací v Evropě, která obsahuje přes 25 tisíc kosterních nálezů.
