Umění mě udržuje při životě, říká výtvarník Karel Malich. Je mu 90 let
Devadesáti let se dnes dožívá jeden z nejvýraznějších českých výtvarníků Karel Malich. Zatím naposledy na sebe upozornil loňskou velmi úspěšnou retrospektivou na Pražském hradě. Od pátku má Karel Malich výstavu v olomouckém Muzeu umění. Umělec se proslavil hlavně plastikami z drátů, o kterých znalci píší jako o největším příspěvku českého umění druhé poloviny 20. století.
„Mně nikdo nikdy nechtěl v rodině sedět, abych ho mohl kreslit, takže jsem vyrostl v krajině,“ vzpomíná Karel Malich.
V ateliéru ve svém domku v Praze-Uhříněvsi má stovky svých děl, práce na papíře vyskládané v zásuvkách, v prostoru visí několik jeho známých drátěných plastik.
Karel Malich slaví 90. narozeniny. Se známým českým umělcem si povídala Michaela Vetešková
Na stole ale leží i čisté papíry a hromádky pastelů i nové kresby vznikají každý den.
„To dělám pořád. Co bych tu dělal, kdybych nedělal? To bych jenom jedl a spal, a tohle mě udržuje při životě,“ usmívá se Karel Malich.
V 50. letech začínal krajinomalbou, po 10 letech přešel k abstrakci - chtěl uchopit prostor zevnitř a bourat pevný tvar.
Když v období normalizace nemohl vystavovat, zavřel se v ateliéru a vytvářel pastely. Začal se zabývat proměnlivými energiemi, proudícím vzduchem, pohledem na mraky.
Snaha o zachycení vzdušných proudů a energií souvisí i s jeho zálibou v leteckém modelářství. A má také slabost pro modrou a oranžovou barvu.
„Oranžová se mi zdá, že je jakýsi duchovní symbol krajiny. Moje obrazy jsou velmi optimistické, ale já sám nejsem. Říká mi to každý, jak je to barevně krásné, že je to veselé. Čas od času jsem veselý, ale převážně nejsem,“ vysvětluje Karel Malich.
Na dotaz, jaký okamžik ve svém životě považuje za nejdůležitější, říká: „Když jsem se narodil.“
