Lucy a Selam přiletěli do Česka. Národní muzeum vystaví v evropské premiéře fosilie australopitéků
Fosilie předků člověka, samice a dítěte druhu Australopithecus afarensis, přistály v pátek odpoledne v Praze. Národní muzeum je vystaví od 25. srpna, zapůjčilo je etiopské národní muzeum. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických exponátů na světě, které dostaly přezdívky Lucy a Selam, si zájemci budou moci prohlédnout po dobu šedesáti dnů. V Evropě jsou poprvé.
Transport 3,2 milionu let starých předmětů kulturního dědictví provázela mimořádná bezpečnostní opatření, na starost je dostal policejní Útvar rychlého nasazení.
Lucy a až o 150 000 let starší Selam z jedné rodiny lidských předků do Prahy zapůjčilo Národní muzeum Etiopie v Addis Abebě. Etiopii Lucy a Selam opouštějí jen výjimečně, v Evropě se jejich výstava podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše uskuteční poprvé.
Originál fosilie Lucy byl mimo Etiopii pouze jedenkrát, v letech 2007 až 2013 cestoval po USA. Originál fosilie Selam oficiálně představilo pouze etiopské národním muzeum v roce 2006 při oznámení objevu.
S Lucy a Selam na palubě letadla Ethiopian Airlines cestoval Lukeš, ředitel Etiopského úřadu pro kulturní dědictví Abebawa Ajalu Gella, etiopští a čeští kurátoři i policisté z Útvaru rychlého nasazení. Útvar dostal na starost také převoz do historické budovy Národního muzea na Václavském náměstí.
Lukeš vystavení fosilií v Praze označil za historický okamžik. „Upřímně děkuji Etiopii a všem kolegům z Etiopského úřadu pro kulturní dědictví za mimořádnou důvěru a velkorysost, s jakou nám tuto jedinečnou příležitost poskytli. Je pro nás obrovskou ctí přivítat v Praze fosilie, které jsou svědky počátků lidstva, a poskytnout veřejnosti možnost spatřit je vůbec poprvé v Evropě,“ řekl Lukeš.
Důkazy o vývoji
Oba exponáty jsou nejcennějším národním kulturním dědictví Etiopie. Jejich zápůjčku umožnila dohoda obou zemí, zaručil se za ně z rozhodnutí vlády český stát. V roce 1974 objevená kostra Lucy a Selam, fosilní kostra dítěte nalezená v roce 2000, představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka.
Podle etiopského profesora Gelly k vystavení fosilií v Praze přispěly v roce 2023 vzájemné návštěvy českého premiéra Petra Fialy (ODS) v Adis Abbebě a etiopského premiéra Abiy Ahmeda v Praze. Zejména Lucy podle Gelly vedla k revoluci ve výzkumu historie lidstva. „Bylo to kvůli tomu, v jakém stavu se dochovala, a také kvůli jejímu věku,“ řekl Gella, podle něhož je Etiopii možné považovat za kolébku lidstva.
V roce 1974 objevená kostra Lucy a Selam, fosilní kostra dítěte nalezená v roce 2000, představují klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka.
Národní muzeum pro ně připravilo místo v úvodu expozice Lidé a jejich předci v historické budově. Kvůli očekávanému velkému zájmu veřejnosti muzeum zavádí vstupenky na konkrétní čas a prodloužilo otevírací dobu. Od úterý 26. srpna bude podle mluvčí Kristiny Kvapilové možné muzeum navštívit od 09.00 do 18.00.
Vstupenky se prostřednictvím webu a mobilní aplikace muzea začínají od pátku prodávat na konkrétní den a čas. Lukeš dnes řekl, že muzeum zatím nehodlá omezovat čas návštěvníků, který budou moci u exponátů strávit. Vstupenky se prodávají pro muzejní budovy, ne jen do jedné expozice.
Lucy v Praze. V Národním muzeu vystaví 3,2 milionu let starou fosilii předka člověka
Číst článek
Veřejnost se bude moci také setkat s objeviteli Lucy a Selam Donaldem Johansonem a Zeresenayem Alemsegedem. Diskusi ve středu 27. srpna bude v Nové budově Národního muzea moderovat vědecký redaktor České televize Daniel Stach.
Kosti Lucy objevil Johanson s americkými archeology v etiopské oblasti Hadar v listopadu 1974. Jméno samice hominida dostala podle písně skupiny Beatles s názvem Lucy in The Sky with Diamonds. Nalezeno bylo asi 40 procent kostí těla, a to včetně pánve, obratlů, žeber či stehenní kosti, což vědcům poskytlo důležité informace o vzhledu, pohybu i způsobu života. Později vědci dospěli k pravděpodobnému závěru, že Lucy zahynula zřejmě po pádu ze stromu.
Paleontolog Alemseged vedl v letech 1999 a 2000 tým Kalifornské akademie věd, který našel kosti Selam v etiopské oblasti Afar, jižně od nálezu Lucy.
