Magnesiu Literu získaly příběh o drsném dospívání v nehostinném světě i román o uprchlících
Knihou roku se v soutěži Magnesia Litera stal román Jezero, který napsala Bianca Bellová. Próza je drsným příběhem o dospívání a zároveň postapokalyptickým podobenstvím o zničení přírody, po kterém následuje zpustošení lidských vztahů i duší jednotlivých lidí. Pořadatelé v úterý v Národním divadle v Praze vyhlásili i vítěze osmi kategorií soutěže, jež má propagovat kvalitní četbu. V té nejsledovanější, v kategorii prózy, zvítězil Marek Šindelka s románem Únava materiálu.
Stejnou cenu dostal už před pěti lety za svou sbírku povídek Zůstaňte s námi. Únava materiálu je jeho druhým románem. V něm podle literárních publicistů jako jeden z mála současných autorů uchopil skutečně současné téma, tedy uprchlíky.
Podle nakladatele jde o první český román, který zachycuje téma uprchlické krize. Inspirací Šindelkovi byla zpráva o nálezu 71 mrtvých uprchlíků v odstaveném voze na dálnici.
Brutalitu snoubí s poetikou
Hlavní vítězka soutěže, která získává odměnu 200 tisíc korun, je česká spisovatelka s bulharskými kořeny. Pracuje jako překladatelka a tlumočnice z angličtiny. V románu Jezero zasadila příběh chlapce Namiho, který pátrá po své matce, do exotického prostředí připomínajícího vysychající Aralské jezero.
Sugestivní dojem příběhu umocňuje poetický jazyk a obraznost, které kontrastují s líčením všudypřítomné brutality. Bellová napsala osobitý mýtus, podmanivý příběh iniciace, kdy se chlapec musí potopit na dno svého zoufalství, aby se vynořil silnější, uvedli porotci.
Kdo získá v dubnu ceny Magnesia Litera? Šanci má 27 knih a šest blogů
Číst článek
Literu za nakladatelský čin dostala kniha Adama Chrousta Miloslav Stingl - Biografie cestovatelské legendy. Nejlepší knihou pro děti a mládež je publikace Tomáše Končinského a Barbory Klárové Překlep a Škraloup s ilustracemi Daniela Špačka. Podle poroty jde o tématem i provedením nápaditou a výpravně vyvedenou knihu. Obsahuje vynalézavé vyprávění o čase a časovosti, o pohybech a změnách ve vztahu k věcem, které stárnou, o čase, jemuž je marné vzdorovat.
Do soutěže se vrátila kategorie publicistiky a vyhrála v ní Kateřina Šedá s knižní podobou svého kontroverzního projektu Brnox.
Objevem roku je kniha o umírání
Základním materiálem projektů umělkyně Šedé bývá běžný život lidských komunit, v tom posledním se věnovala brněnské čtvrti zvané Bronx, osídlené Romy a obecně sociálně slabou komunitou. Podle poroty je kniha sugestivním vhledem do atmosféry prostředí a do myšlení tamních lidí. Projekt je ale také podle některých kritiků zatížen stereotypy většinové společnosti vůči menšinám. Ve čtvrtek se v Brně uskuteční veřejná debata nad projektem, jíž se zúčastní umělci, politologové, sociální pracovníci i policisté.
Literu za objev roku má Ondřej Nezbeda se svým Průvodcem smrtelníka, v němž líčí vlastní zážitky z nemocnic i hospiců a při vedení rozhovorů s umírajícími i jejich blízkými. Čtenáři dali cenu knize Postel hospoda kostel, kterou s knězem Zbygniewem Czendlikem napsala Markéta Zahradníková.
