Ministerské vědecké ústavy se bojí likvidace. Stát je chce začlenit pod školy nebo Akademii
Resortní výzkumné ústavy, které spadají pod ministerstva a kraje, mají zatím nejistou budoucnost. Stát by chtěl tyto organizace, které radí ministerským úředníkům a firmám v odborných tématech, výrazně proměnit. Badatelé by už nemuseli pracovat jen pod hlavičkou resortů, ale mohli by být součástí vysokých škol nebo Akademie věd. Zatímco vláda by už v květnu měla projednat první změny zákonů pro nové fungování ústavů, vědecké instituce změny nechtějí.
Malá místnost, ve které se krčí drobné křepelky. „Genetika, výživa hospodářských zvířat, reprodukce, chov skotu a chov prasat zaměřený na tato hospodářská zvířata,“ přibližuje zaměření Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi Luděk Bartoň při prohlídce jednotlivých chovných stanic.
Ústav patří pod ministerstvo zemědělství a v budoucnu by se ho mohla týkat i plánovaná proměna resortních ústavů. Zřizovatelé vědeckých institucí, tedy převážně ministerstva a kraje, by nově získali větší pravomoc. Více by rozhodovali o chodu ústavu a budoucnosti.
O možné změny ministerských vědeckých ústavů se zajímala reportérka Petra Benešová
„Zřizovatel by mohl veřejnou výzkumnou instituci zrušit, může ji sloučit, převést. Těch možností je skutečně mnoho,“ říká náměstek ministra školství Tomáš Hruda.
Vědecké organizace by se mohly propojovat s vysokými školami nebo Akademií věd. Nová pravidla, která by mohla začít platit nejdříve v příštím roce, chce ministerstvo školství předložit vládě do konce května.
Například resort zemědělství, který zřizuje sedm ústavů, uvažuje o jejich sloučení do tří nebo čtyř institucí. Další variantou je spojení se školami.
„Přirozeně logickým zřizovatelem našeho výzkumného ústavu, konkrétně ústavu veterinárního lékařství, by mohla být veterinární a farmaceutická univerzita. Aby výzkumná organizace bádala nad tím, co je v praxi potřeba,“ vysvětluje náměstek ministra Jiří Mach.
Lukrativní majetky a pozemky
Tedy aby se výzkum dělal efektivněji a nemusely se vynakládat v některých případech prý zbytečné státní dotace. Ministerstvo zemědělství podporuje ústavy 380 miliony korun. Vědecké instituce ale změny příliš nevítají.
„Myslím si, že nám to celkem vyhovuje v takové podobě, v jaké to je. Je jasné, že nějaké další změny by byly potřeba. A k ním diskuze a možnost se vyjádřit,“ popisuje ředitel Výzkumného ústavu živočišné výroby Petr Homolka.
Před sedmi lety se ústavy proměnily na veřejné výzkumné instituce. Získaly tak do určité míry nezávislost na svých zřizovatelích, kterým se to příliš nelíbí. Ministerstva si u nich kvůli veřejné soutěži ani nemohou přímo objednat zakázku na výzkum a jen kontrolují hospodaření.
Z desítek resortních pracovišť v hodnotě několika miliard korun samotná ministerstva zřizují šestnáct ústavů. Podle vědců právě lukrativní majetky a pozemky mohou být prý důvodem, proč má stát na proměnách ústavů takový zájem.
