Mladé talentované vědce lákají odborné stáže, Akademie věd je nabídne i příští rok
Ústavy Akademie věd budou i nadále otevřené pro středoškoláky. Během posledních dvou let se na jejích pracovištích vystřídaly dvě stovky stážistů a podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše projekt zvyšuje zájem o přírodovědné i technické obory u mladých lidí. Otevřená věda proto bude pokračovat i příští rok.
„My potřebujeme šířit informaci o tom, že vědec není nějaký ‚suchar‘, který má bílý plášť nebo bifokální brýle a sedí a pořád jenom přemýšlí a nevrle hledí na své okolí. Informace o tom, že věda je zábavná, že je to samozřejmě vážná činnost, ale že má spoustu zábavných a odlehčujících aspektů, se k těm mladým lidem musí dostat,“ vysvětluje záměr Otevřené vědy Drahoš a dodává:
„Já jsem byl i docela překvapen, protože přeci jenom, když se někdo přihlásí na takovouto akci, tak nevím, jaké jsou jeho hlavní motivace. Může to být člověk, který se chce pouze podívat do ústavu, spokojí se s tím, že jenom nahlédne a chvilku tam pobude. Drtivá většina těch mladých lidí ale měla eminentní zájem o to pracovat, přemýšlet, prezentovat výsledky.“
Pod dohledem odborníků
Talentovaní studenti spolupracují v rámci projektu Otevřená věda na svých nápadech a výzkumech s odbornými garanty.
Bádaní pod dohledem špičkového vědce si vyzkoušela i Natálie Burešová ze Žďáru nad Sázavou. Do Ústavu fyzikální chemie dojížděla každý měsíc na dva dny. Přiznává, že první den byla nervózní a bála se hlavně ostudy. Později začala být už ale klidnější a poznala, že jí v ústavu se vším pomohou. Pak přišla práce na skutečném výzkumu.
„Souvisí to trošku i s medicínou, že jsem měřila koncentraci izoprenu v dechu zdravých lidí. Pokud by tento výzkum šel dopředu, tak by mohl pomoct při léčbě kardiovaskulárních onemocnění,“ představuje svůj výzkum Burešová.
Se svým garantem, vědcem Patrikem Španělem, také zkoumala, jak může alkohol v potravinách ovlivnit dech. Natálie se během praxe ve vědeckém ústavu zlepšila v angličtině, chemii i fyzice.
Španěl proto stáže chválí: „Středoškoláci byli schopni si sami kreativně vymyslet nějaký dílčí problém a pak na něm pracovat.“ Mladé vědce prý projekt motivuje k tomu, aby pokračovali s bádáním i na vysoké škole.
Podle Španěla mladým vědcům stačí základní znalosti, aby se mohli zapojit do skutečného výzkumu. I tak se prý musejí některý dílčí poznatky z jednotlivých oborů ale doučit. „Ale to je princip tohohle projektu,“ říká.
