Stephen Hawking: Teoretik všeho slaví 70 let
Jeden z nejznámějších (a zároveň nejkontroverznějších) vědců současnosti, britský astrofyzik Stephen Hawking oslaví v neděli 8. ledna 70. narozeniny.
Jeho kniha Stručná historie času (1988) se stala bestsellerem. On sám navzdory těžké nervové chorobě objíždí svět se svými přednáškami a těší se popularitě jinak vyhrazené pouze hvězdám šoubyznysu - jen nemnoha žijícím špičkovým vědcům se dostane popkulturní pocty v podobě hostování v seriálech Star Trek nebo Simpsonovi či na albu skupiny Pink Floyd. Řeč není o nikom jiném než o právě sedmdesátiletém britském teoretickém fyzikovi Stephenu Hawkingovi.
Hawking se narodil 8. ledna 1942 v anglickém Oxfordu – jak sám zdůrazňuje, na den přesně 300 let po smrti Galilea. Ačkoli jeho rodiče by si bývali přáli, aby Stephen studoval medicínu jako otec, on tíhnul spíš k matematice, nakonec se na Oxfordskou univerzitu zapsal na obor fyzika. Přes svou nesporně mimořádnou inteligenci Hawking dostudoval s průměrnými výsledky, posléze se přesunul do Cambridge, kde se věnoval teoretické astronomii a kosmologii (zkoumání vzniku, vývoje a budoucnosti vesmíru).
Na Cambridge se u Hawkinga začaly projevovat příznaky vážné degenerativní choroby motorických neuronů, v jednadvaceti letech mu lékaři diagnostikovali nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózu (ALS). Postižení tímto onemocněním postupně ztrácejí schopnost pohybu a nakonec jim selže srdce a dýchání, prognóza bývá nanejvýš několik let života. Hawkingovi, který propadl depresi (a uchýlil se hlavně k Wagnerově hudbě - nikoli k alkoholu, jak se často uvádí), pomohla v nejtěžším období najít sílu soustředit se na vědecké problémy jeho partnerka Jane Wilde, kterou si o pár měsíců později vzal. Do poloviny 70. let se o sebe byl schopen postarat víceméně sám, později bylo třeba zaměstnat jako pomocníky studenty. V roce 1985 Hawking onemocněl zápalem plic; život mu zachránila tracheotomie, která ho ale stála hlas. Napřed používal zpětný projektor, už dlouhou řadu let komunikuje pomocí počítačového generátoru hlasu. Neustále také potřebuje péči ošetřovatelky, nicméně pořád podniká přednášková turné, píše knihy a věnuje se rodině (je otcem tří dětí).
Nejvýznamnější Hawkingův vědecký objev, který učinil v polovině sedmdesátých let, se týká chování černých děr. Navázal na Penroseovu dekádu starou kontroverzní teorii tvrzením, že černé díry vlastně nejsou úplně černé, tedy ve stručnosti: mají-li podle kvantové teorie určitou teplotu, musí mít i určitou energii, kterou vyzařují, a můžou se zmenšovat a zanikat. Tato teorie byla prvním úspěšným příkladem sloučení obecné teorie relativity a kvantové mechaniky a krokem k tzv. teorii všeho, která by sjednotila popis fyzikální reality do přírodních zákonů platných jak pro nepředstavitelně obrovská měřítka, tak pro ta nepředstavitelně malá.
V letech 1979-2009 zastával Hawking v Cambridge prestižní lucasianovský post profesora matematiky, který kdysi patřil i Isaaku Newtonovi. Je držitelem dvanácti čestných doktorátů, nositelem řady cen a vyznamenání. Před pěti lety se přiblížil ke splnění svého snu vystoupit do volného vesmíru - na palubě speciálního letadla zakusil stav beztíže. BBC při této příležitosti řekl: „Lidstvo podle mě nemá budoucnost, pokud se nevydá do vesmíru."
Nejznámější knihy Stephena Hawkinga:
Stručná historie času (A Brief History of Time), 1988
Vesmír v kostce (The Universe in a Nutshell), 2001
Ilustrovaná teorie všeho (The Illustrated Theory of Everything), 2003
