Svět se dozví první výsledky z CERNu
Vědci ze ženevského CERNu dnes v Paříži představí první výsledky výzkumu na největším urychlovači částic LHC. Experiment spustili 30. března hluboko pod zemí na hranicích Švýcarska a Francie.
Vědci se v obřím podzemním zařízení pokoušejí napodobit proces vzniku vesmíru bezprostředně po Velkém třesku. Pařížská konference potrvá do středy příštího týdne. Veřejnost se výsledky prvních pokusů s urychlovačem dozví až na pondělní tiskové konferenci.
Pro skutečný výzkum bude potřeba sesbírat mnohem více dat. Člen spolupracujícího týmu českých vědců, profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, potvrzuje, že necelé čtyři měsíce od zahájení experimentu jsou příliš krátká doba na to, aby se zjistilo něco převratného.
„Na pařížské konferenci zazní třicet referátů, ale většina se bude věnovat prvním zkušenostem s provozem urychlovače a pouze tři by měly přinést nějaké výsledky. Primárně budou týmy informovat o tom, že začínají detektorům rozumět,“ předpovídá Chýla.
Podle Jiřího Dolejšího z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy můžeme v pondělí očekávat maximálně signál něčeho zajímavého. „Sběr výsledků z urychlovače LHC je plánován na deset až dvacet let. Jsou to jemné výsledky, takže vyžadují dlouhou a pečlivou analýzu,“ vysvětluje Dolejší.
Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK o urychlovači částic v CERNu
Vědci doufají, že jim urychlovač umožní poprvé spatřit částici Higgsův boson, případně pomůže při rozluštění záhady temné hmoty. Ta je sice neviditelná, ale podle teorie tvoří zhruba čtvrtinu vesmíru.
O existenci Higgsova bosonu si vědci nejsou jistí. Tato částice hraje důležitou roli v dnešní standardní teoretické představě o mikrosvětě. „Pokud by tam ta částice nebyla, dávala by teorie nesmyslné předpovědi. Higgsova částice umožňuje, aby teorie byla vnitřně konzistentní. Proto po ní tak pátráme,“ vysvětluje Chýla.
Temná hmota
Chýla však považuje za daleko důležitější další objev, který by mohl z experimentu vzejít – tzv. temné hmoty: „My vidíme, že rychlost oběhu hvězd v naší galaxii je obzvláště na krajích daleko větší, než by měla být, kdyby byla držena pouze hmotou, kterou vidíme. Tam nutně musí být velká část hmoty, jíž nerozumíme. Pokud by se potvrdila teoretická temná hmota, vyřešila by se jedna ze dvou velkých záhad moderní kosmologie.“
„Energie, kterou při srážce dodáme, je milionkrát menší než je podle Einsteina hmotnost nejlehčí černé díry,“ rozptyluje Chýla obavy, že při experimentu může vzniknout černá díra, která pohltí svět.
Roli českých vědců ve výzkumu považuje Chýla za velmi solidní. Na experimentu Atlas, který se týká jednoho ze dvou velkých detektorů, pracuje asi stočlenná skupina fyziků z Univerzity Karlovy, ČVUT a Akademie věd. Již patnáct let se podílejí na vývoji produktů, konstrukci detektorů, jejich provozu i matematickém zpracování dat.
