Počítače už sice tehdy byly propojené v síti a Internet byl ve svých začátcích. Lidé ale v praxi ještě po síti nepřenášely data z jednoho počítače na druhý.
Higgsův boson je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost nynější teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost.
Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla práce ve švýcarském CERN.
Ústí nad Labem je krajské město Ústeckého kraje. Pozornost před sto lety nepoutala jen Marlene Dietrich, hlavní roli hrál především chemický průmysl, a vytápění párou.
Jediná žena v mužském vědeckém kolektivu, ve kterém jsou lidé ze vzájemně nepřátelských zemí. Tak vypadá práce Gihan Kamelové v jordánském urychlovači SESAME.
„Bez Higgsova bosonu by neexistovaly atomy. Za 10 let jsme se o něm hodně dozvěděli. Ale stále si nad ním lámeme hlavu. Je s ním spojeno tolik záhad,“ říká šéf CERNu pro výzkum a výpočetní techniku.
Nyní bude trvat šest až osm týdnů, než stroj poběží na plné obrátky. Pak se v něm opět budou odehrávat protonové srážky, které mají poskytnout poznatky o základních zákonech vesmíru.
O stáž se můžou ucházet zájemci ze všech typů studia - bakalářského, magisterského i doktorského. A to nejen v technických oborech, jako je třeba aplikovaná fyzika, IT nebo strojírenství.
Spotřeba pitné vody proto i přes její zdražování stále roste. Průměrný Čech spotřebuje 89 litrů vody denně. Více se dozvíte v přehledu tisku Radiožurnálu.
V devadesátých letech se díky webu internet rozšířil i mezi běžné uživatele. A telefonní sluchátka na dlouhé hodiny rozezněly zvuky vytáčeného připojení.
Základním kamenem současné částicové fyziky je statistika. Data získaná měřením totiž pomohou najít souvislosti, o kterých vědci třeba jen teoretizují.
Nejrozsáhlejší výzkumné centrum fyziky částic na světě, jehož pokusné zařízení leží hluboko pod zemí na francouzsko-švýcarské hranici, pomáhají vylepšovat firmy z České republiky. CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) zahrnuje zhruba 400 budov a objektů a pracuje v něm téměř 10 tisíc vědců. A to je třeba příležitost pro stavební společnosti.
V Evropském urychlovači částic se podařilo prokázat existenci nového typu subatomární částice. Jmenuje se pentakvark. Její existenci fyzikové dlouhá desetiletí předpokládali, ale důkaz jim stále unikal. Pokud se objev skutečně prokáže, bude to další významný úspěch CERNu (Evropské organizace pro jaderný výzkum).
Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě je po dvouleté přestávce opět v provozu. Oznámila to Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Velký hadronový urychlovač (LHC), jak se zařízení nazývá, byl před dvěma lety odstaven kvůli modernizaci.
Jsou neviditelné, ale pro vědce nepostradatelné. Miniaturní částice, které proplouvají obřím urychlovačem Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN, ukazují, jak mohl na začátku vznikat vesmír. Mezinárodní organizace, se kterou spolupracuje i Česko, slaví letos 60 let. Akademie věd výročí připomene interaktivní výstavou.
Přesně před pěti lety vědci poprvé spustili obří urychlovač jaderných částic. Jeho smyslem je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Na přípravě urychlovače se podílelo přes 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka.
Největší urychlovač částic na světě ve švýcarské Ženevě se na dva roky zastaví. Pýchu Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) obsluhuje několik vědeckých týmů z celého světa, mezi něž patří i Stanislav Němeček ze sekce elementárních částic Fyzikálního ústavu Akademie věd, podle nějž budou mít i během odstávky vědci plné ruce práce.
Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum CERN objevili novou subatomární částici. Může prý jít o Higgsův boson. Tato dosud hypotetická částice by měla vysvětlit, jak získaly ostatní částice hmotnost.
Senzace se nekoná, neutrina nejsou rychlejší než světlo. To je nejnovější informace časopisu Science. Chybička se prý vloudila, když byl špatně připojený kabel k počítači s přijímačem GPS signálu. Závěr je ale třeba ještě definitivně potvrdit dalšími pokusy.
Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) se rozhodli zvýšit výkon urychlovače, který proti sobě vysílá proudy protonů. Každý z paprsků protonů se tak proti sobě bude řítit rychlostí čtyř tera-elektron-voltů místo dosavadních 3,5 tera-elektron-voltů. Chtějí tak díky zvýšení počtu srážek protonů o desítky milionů potvrdit nebo vyvrátit existenci takzvaného Higgsova bosonu. Jde o předpokládanou subatomární částici, která podle současného fyzikálního modelu dává ostatním částicím hmotnost.
Vědcům se pravděpodobně podařilo najít stopy Higgsova bosonu, který dosud existuje jen na papíře. Jde přitom o klíčovou částici, díky které mají další částice hmotnost. Jinak by současné teorie nevysvětlovaly existenci vesmíru.
Celý vědecký svět dnes s napětím očekává konferenci v ženevském sídle Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN). Představí výsledky dvou nezávislých experimentů, které pátrají po dosud čistě teoretické částici - Higgsově bosonu.
Vědci z organizace pro jaderný výzkum zopakovali svůj zářijový experiment, při kterém objevili částice pohybující se rychleji než světlo. Nový pokus přinesl podle agentury Reuters stejný výsledek, a vědcům se tak podařilo vyloučit jednu možnou chybu při předchozím měření.
Antihmota existovala téměř 17 minut, vědci při experimentu tak dlouho udrželi antivodík. Doposud přitom nebyli schopni dosáhnout větší výdrže antihmoty než na zlomky sekund.
V laboratořích CERN u Ženevy se vědcům podařilo na desetinu sekundy udržet pohromadě celé atomy antihmoty. Konkrétně šlo o 38 atomů antivodíku. Výsledky svých pokusů teď publikovali v časopise Nature.
Obří urychlovač fyzikálních částic v Evropském centru nukleárního výzkumu (CERN) přinesl po téměř čtyřech měsících první výsledky. Jaderní fyzikové při jejich zveřejnění v Paříži připustili, že zatím našli již známé částice. Zároveň se ale naučili mnoho potřebného k budoucím objevům.
