Doplatek na bydlení by měli lidé v nouzi dostávat nejvýš rok, navrhuje vláda
Na svém zřejmě posledním jednání dnes kabinet Jiřího Rusnoka schválil návrh novely zákona o hmotné nouzi. Ten mimo jiné omezuje dobu, po kterou budou chudí lidé dostávat doplatek na bydlení. Novelu, která se snaží reagovat na případy, kdy majitelé ubytoven dobře vydělávají na lidech v nouzi, však řada odborníků kritizuje. Hrozí prý riziko, že v krátké době bude na ulici ještě více lidí.
Podle novely by lidé v tísni, kteří žijí v ubytovnách, měli od roku 2015 dostávat dávku jen šest měsíců, v mimořádných případech nejvýš rok. Doplatek na bydlení by se pak měl přidělovat podle přísnějších pravidel. Norma má také upřednostnit byty před ubytovnami.
Návrh už kritizovali například někdejší ombudsman nebo Platforma pro sociální bydlení. Podle nich časové omezení doplatku nic nevyřeší a hrozí, že na ulici může v krátké době skončit více lidí.
O vládním návrhu mluvil na Radiožurnálu ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček
Výhrady k novele má i ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček.
„Když jsme se dívali na návrh novely zákona o hmotné nouzi, tak jsme upozorňovali na to, že nevidíme ošetření rizik – co se vlastně bude dít s lidmi po šesti, respektive dvanácti měsících,“ řekl Šimáček.
Na vládním návrhu vidí však i pozitiva, třeba že zavádí povinnou spolupráci mezi úřady práce a obcemi, kde mají lidé v hmotné nouzi trvalé bydliště.
Výdaje na dávky stoupají
Podle odhadů žije v České republice v ubytovnách asi 100 tisíc lidí v nouzi, často v nevyhovujících podmínkách a za přemrštěné nájmy.
Podle Šimáčka navíc výdaje na tyto dávky výrazně rostou. „My to jednak sledujeme z dat ministerstva práce, a tam je skutečně meziročně nárůst na doplatku na bydlení téměř dvojnásobný, zároveň úřad práce a ministerstvo práce provádějí různá šetření – my máme k dispozici první data, a ta říkají, že ubytoven je mnohem více, než se předpokládalo,“ podotkl Šimáček.
Podle něj je za poslední roky nárůst dvoj- až trojnásobný. V současnosti jsou v České republice prý asi čtyři tisíce takových ubytoven.
„Bohužel je to tak, že v nich žijí lidé, kteří se na běžném trhu s byty neuplatní, ať už z důvodů diskriminace nebo z jiných různých důvodů, a zdá se, že trh to prostě nevyřeší, že tady bude muset fungovat nějaký segment veřejného bydlení nebo sociálního bydlení, prostě takového bydlení, které bude skutečně k dispozici, byť třeba krátkodobě, pro chudé lidi nebo lidi v nouzi,“ uvedl Šimáček.
Chybí sociální pracovníci
Změna zákona o hmotné nouzi je podle Šimáčka potřebná, představuje si ji však trochu jinak.
„Bezpochyby tam nesmí být tak vysoké doplatky na bydlení, které sbírají byznysmeni ve svém podnikatelském záměru. Na druhé straně lidé, kteří jsou vlastně obětí tohoto byznysu, to znamená ti chudí na ubytovnách, v tom nesmí zůstat sami,“ řekl.
Lidem v nouzi by podle Šimáčka měla pomáhat i další opatření. Kromě podpory sociálního bydlení by prý bylo potřeba podpořit i sociální služby, které na řadě míst nejsou lidem v nouzi k dispozici.
„Bez sociálních pracovníků si tito lidé v postatě nemohou poradit,“ dodal Šimáček.
