Protesty proti stoupající nezaměstnanosti a korupci nabývají v Bosně a Hercegovině na síle
Několik vládních budov v Bosně a Hercegovině je v plamenech. Včetně budovy předsednictva federace v metropoli Sarajevu. Vlna protestů proti korupci a stoupající nezaměstnanosti začala před třemi dny v Tuzle, během včerejšího dne se rozšířily do tří desítek dalších měst a přerostly v násilné střety s policií.
Lidé vyšli do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s korupcí, se kterou se vládě příliš nedaří bojovat. Mají dost sporů a půtek mezi politiky, protože výrazně narušují chod státu.
Zatím to ale vypadá, že demonstranti nejsou organizovaní, nezastřešuje je žádná opozice. Je tak těžké předvídat, k čemu protesty povedou.
O dění v Bosně a Hercegovině mluvil balkanolog Filip Tesař z Ústavu mezinárodních vztahů
Mezi protestujícími jsou řadoví zaměstnanci nejrůznějších podniků, učitelé nebo mladí lidé, kteří nemohou sehnat práci - nezaměstnanost v Bosně a Hercegovině dosahuje skoro 28 procent a země zažívá ekonomický propad.
Členové vlády dnes několikrát zopakovali, že v každém případě ctí právo lidí na shromažďování a vyjadřování vlastních názorů, přesto vyzvali protestující, aby se vyhýbali násilnostem.
Protestují právem
Řada politiků tvrdí, že chápe, proč se protestuje. Někteří dokonce i přiznávají, že lidé protestují právem.
„Už dřív jsem říkal, že se přesně tohle může stát. Jenže ti, kteří mohli zastavit ekonomický pád země a skoncovat s korupcí, to neudělali,“ řekl v rozhovoru pro balkánskou Al-Džazíru prezident Federace Bosna a Hercegovina Živko Budimir. Nálady protestujících chápe, vyzývá ale k poklidným protestům.
Největší střety se dnes odehrávaly v Tuzle a Sarajevu. Účastnily se jich tisíce lidí. V Tuzle se k večeru demonstranti začali rozcházet, zřejmě se ale nedá čekat, že by tím protesty definitivně skončily.
V Sarajevu se těžkooděncům podařilo večer demonstranty částečně rozehnat. Použili k tomu vodní děla, gumové projektily i ochromující granáty. Demonstranti ve střetech s policií zase využívali kamení, slzného plynu a do vládních budov házeli Molotovovy koktejly. Příslušníci bezpečnostních složek v ulicích Sarajeva zatím zůstávají.
Bosna je podle balkanologa Filipa Tesaře z Ústavu mezinárodních vztahů nejslabším článkem regionu:
„Krize na ni těžce dopadla už od počátku. Leží na ni tak, jak si to tady nedokážeme představit. Už v prvním roce krize například učitelům automaticky sebrali 20 procent platu. Tam už to doutná od roku 2009.“
30 procent vývozu Bosny putuje podle Tesaře do Chorvatska a Srbska: „Jakmile ty jsou v recesi, tak se to vrátí do Bosny a znásobí to hospodářskou krizi.“
Vlna protestů proti korupci a stoupající nezaměstnanosti hrozí přerůst v největší občanské nepokoje od konce války v 90. letech.
