Před 145 lety vyšla v češtině první verneovka. Pro Čechy ji objevil Jan Neruda
‚Píše jen pro peníze a mate veřejnost, protože si vymýšlí věci, které nemají vědecké opodstatnění.‘ Tak charakterizoval Jan Neruda dílo francouzského spisovatele Julesa Verna. Byl to příkrý soud a - jak víme - také mylný. Verne slavil narozeniny právě 8. února, narodil se v roce 1828.
Jeho čtenáři s ním podnikli řadu cest - kolem světa, do středu Země, 20 tisíc pod moře, na tajuplný ostrov i na kometu. A v době, kdy to nejvíc potřebovali, jim dopřál dva roky prázdnin.
„Verne byl mistr zvratové situační fabule. Každý ten jeho román je nějakým způsobem záhada, hlavolam. On dovedl ty propletence nesmírně mistrovsky splétat dohromady,“ vysvětluje podstatu mistrovství známého francouzského autora spisovatel Ondřej Neff, autor adaptací a parafrází děl Julesa Verna.
Verne pocházel z Nantes a měl být advokátem jako jeho otec. V Paříži sice složil zkoušky, ale srdce ho táhlo jinam, jak vysvětlil v dopise otci: „Může ze mne být dobrý spisovatel, ale vždycky budu jen špatný advokát. Vyhovuje mi jen dráha, kterou jsem už zvolil - literární. Tvůj úřad by v mých rukou zahynul.“
Otec prý pochopil, odpustil a přestal posílat peníze. Opravdový literární úspěch přinesl Vernovi v roce 1863 román Pět neděl v balóně. V Paříži byl v té době český básník Jan Neruda, který román přivezl do Čech.
První verneovka v češtině vyšla v roce 1869, byla to Cesta kolem Měsíce. Od té doby už byly přeloženy všechny, včetně pro Verna netypického románu Chancellor:
„Popisuje úplně takovým londonovským způsobem devastaci lodi, která má poruchu a řítí se do záhuby. Končí to až kanibalismem a drastickými scénami, úplně neverneovská záležitost. Ale je to nádherný román,“ tvrdí Neff.
Automobily ho nezajímaly
Často se uvádí, že Verne, jeden ze zakladatelů žánru vědecko-fantastické literatury, ve svých dílech předpověděl řadu vynálezů.
„To jeho takzvané předvídání je značně přehnané takovou bombastickou žurnalistikou. Ono to bylo trošku střízlivější. Byly obory, které nepochopitelným způsobem opomíjel, v žádném jeho románu se třeba nevyskytuje automobil,“ upozorňuje Ondřej Neff a dodává:
„Pro mě Verne znamená jaksi trest 19. století a je to takové zrcadlo dnešní doby, kdy euroatlantická civilizace 19. století byla plná až nehorázného sebevědomí, a my žijeme v takové kocovině z něj.“
Jules Verne zemřel v roce 1905 v Amiensu. Bylo mu 77 let.