Mezinárodní tým vědců na univerzitě v New Yorku stvořil první syntetický chromozom pro kvasinku. Organismus, kterému ho implantovali, se pak dál normálně množil. Podle časopisu Science jde o přelom v moderní biologii, která od teorie postoupila k činům.

15:35 30. března 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Celý projekt trval několik let. Vědci museli pospojovat přes 200 tisíc párů bází DNA.

„Přestože dovedeme syntetizovat krátké úseky DNA – obsahující několik desítek bází – automaticky, tedy v přístroji, který je k tomu určen, vytvoření té dlouhé molekuly bylo podmíněno velmi podrobným zpracováním známé sekvence bází přirozeného chromozomu počítačem,“ přibližuje profesor Stanislav Zadražil z Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Vědci tedy vytvořili počítačový návrh, který jim ukázal, jaké fragmenty DNA se mají syntetizovat a jak se potom mají spojovat.

Poslední fáze pak nebyla provedena ve zkumavce, ale v živé kvasinkové buňce.

„Tam byla vložena směs velkých fragmentů. Každý fragment obsahoval asi desetitisíce nukleotidů, a ty byly potom uvnitř té buňky spojeny,“ vysvětluje profesor Zadražil.

Jednotlivé fragmenty ovšem musely být modifikovány, aby je vědci mohli správně spojit. „Navíc například nemohl být vytvořen chromozom přirozený, tedy přesná kopie. Byl vytvořen chromozom modifikovaný, který právě umožňoval to, že tam třeba byl vložen úplně nový gen, který usnadnil pospojování vložených fragmentů na celý chromozom,“ dodává profesor Zadražil.

Syntetický organismus by v budoucnu mohl najít využití v průmyslu, například při výrobě biopaliv.

Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít