Čeští vědci objevili model léku na vzácné onemocnění, takzvaný Angelmanův syndrom, kterým trpí na světě 500 tisíc lidí. Patří k nim i malý Oliver. Na cestu k léčbě ale potřebují 22 milionů korun.
„Dřív byli lidé více venku a opálili se postupně. Když jsme dnes celý den v kanceláři a pak se najednou opalujeme u moře, vzniká pro kůži nepřirozené a rizikové spálení,“ říká dermatolog Jan Kučera.
V případě, že je v rodině závažné geneticky vázané onemocnění nebo i dispozice k němu, hradí vyšetření zdravotní pojišťovny, připomínají lékaři u příležitosti Národního dne neplodnosti.
Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.
Vědci z Masarykovy univerzity si v Petriho miskách vypěstovali stovky mozečků velkých jako semínka jablek. Pochází z kmenových buněk pacientů trpících Alzheimerovou chorobou.
Policisté po dvaceti letech objasnili případ vraždy novorozence v Krupce na Teplicku, pomohla možnost zkoumat rodovou linii otce. Matka se k činu bezprostředně přiznala.
Genetické inženýrství není jen tématem sci-fi filmů. Dnes díky němu pěstujeme výživnější plodiny anebo léčíme závažné nemoci. Tento vývoj zásadně urychlil objev metody CRISPR/CAS.
Naklonování ovce Dolly otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze.
Vědci přišli podle genetiky na to, že prehistorický „ledový muž“ Ötzi byl plešatý a měl tmavou pleť. Rodová linie muže, který byl nalezen v Tyrolských Alpách, nejspíše pocházela z Malé Asie.
Svou DNA trousíme po světě vlastně pořád. Všude je tak volně k využití, tvrdí studie. To se samozřejmě dá zneužít, například ke sledování příslušníků různých menšin nebo lidí s dědičným postižením.
„Nedělám statistiku, nedokážu odpovědět, jaké jsou například nejčastější pracovní zlozvyky. Naopak lidi při sběrech motivuju, aby ty nejznámější zlozvyky vůbec nehlásili,“ popisuje Kateřina Šedá.
Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa,“ popisuje biochemik Konvalinka.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Časopis Nature zveřejnil přelomovou studii v oblasti paleogenetiky. Z DNA 20 000 let starých kostí z hrobu v Dolních Věstonicích se ukázalo, že jejich genetická stopa vymizela.
V současné obě vědci hledají léčbu na více než šest tisíc vzácných onemocnění i v genetice. Jednou z mála vzácných nemocí, která dnes dá díky genové terapii léčit, je spinální svalová atrofie.
„Vynález této podivné trypanozomy se dá přenést prakticky do každé jiné buňky a omezeně ho tam používat. Předpokládalo se, že nic podobného není možné,“ říká parazitolog.
Vědci popsali zatím nejstaršího známého dinosaura z Afriky. Žil před 230 miliony let v druhohorách, v období pozdního triasu. Studie o něm vyšla v prestižním časopise Nature.
Před několika lety DNA testy sloužily zejména k výzkumu chorob a léků. Byl to způsob, jak lépe porozumět lidskému tělu a přijít s novými objevy ve zdravotnictví.
Výsledky studie ukazují, že vzhledově stejné dvojice, aniž by předtím byly nutně v kontaktu, mají také společné návyky jako třeba kouření, dosáhly stejného vzdělání nebo podobně váží.
Adoptované dítě musí před nástupem do školy znát svůj příběh. Dítě z darovaných pohlavních buněk se to ale nikdy nemusí dozvědět. „Je to schizofrenní přístup,“ říká Jakub Valc z Masarykovy univerzity.
Poslanci z pěti poslaneckých klubů se shodují, že by se mělo začít disktutovat o změně legislativy zaručující anonymitu dárců pohlavních buněk. Klub KDU-ČSL chystá odbornou debatu.
V dospělosti se dozvěděly, že obě přišly na svět díky anonymnímu dárci spermií. Jejich matky totiž musely podstoupit umělé oplodnění. Díky komerčním DNA testům se našly navzájem, teď pátrají po otci.