„Neuromodulační metody používáme jen ve vybraných případech,“ říká vedoucí lékař týmu léčby bolesti Šimon Kozák. Nejčastěji jde o pacienty, kterým nezabírají léky na bolest.
„Ukázali důležitost společenských institucí pro prosperitu země. Společnosti se špatným právním systémem a institucemi, které vykořisťují populaci, nevytvářejí růst ani změnu,“ uvedla akademie.
Nová studie říká, že zvířata podobný výraz tváře ukazují v jiných kontextech. „Nejen když se dívají na pána nebo na sebe, ale i když jsou sama,“ upozorňuje evoluční biolog Kratochvíl.
Zjištění vědců z americké Severozápadní univerzity je jedním ze střípků poznatků, které mohou vést k účinějšímu boji z bakteriálními nemocemi i pochopení, jak pečovat o předměty každodenní potřeby.
Peptidy jsou chemikálie složené z aminokyselin, z nichž některé umí ničit bakterie. Nalezneme je v přírodě, ale nové typy peptidů je možné vyrobit i uměle.
„Cíl bylo zjistit, jak se pulec vyvíjí v žábu. Zkoumáme embrya, která pak následně oplodníme a v různých částech jejich vývoje je tzv. umrtvíme a naskenujeme,“ říká Jakub Harnoš pro Český rozhlas.
Zjistit nádor slinivky břišní z pár mililitrů krve. Kdysi sen, už brzy možná skutečnost. V Česku začíná klinická studie Lidipica. Za unikátní metodou stojí analytičtí chemici z Univerzity Pardubice.
Japonsko je připraveno odebrat z poškozené jaderné elektrárny ve Fukušimě vzorek roztaveného jaderného paliva. „Chtějí získat třígramový vzorek, který si rozvrtají v laboratoři,“ říká odborník.
Objev může být prvním krokem přesunu od dýchacích přístrojů nošených během spánku k léčbě pomocí léků. „Tahle alternativa by lidem jejich léčbu mohla v mnohém usnadnit.“
Rozpočet na vědu, výzkum a inovace bude navýšen nejvýrazněji od roku 2017. „Prioritou jsou umělá inteligence, čipy či kvantové technologie,“ řekl Radiožurnálu ministr pro vědu Marek Ženíšek (TOP 09).
Vědci z České zemědělské univerzity odhalili fungování unikátního termitího obranného mechanismu. Starší jedinci druhu Neocapritermes taracua mají na zádech speciální vaky s toxickou látkou.
Prestižní cenu European Microscopy Award v pondělí v Kodani převzal profesor Tomáš Čižmár z Akademie věd. Vysloužil si ji svým podílem na zdokonalení přístroje, který umožňuje zkoumání hlubin mozku.
„Zkoumali jsme 3D tisk a metody, které můžeme při 3D tisku používat a taky materiály. A pak jsme testovali i jejich mechanické vlastnosti při různých zkouškách,“ popisuje student pro Český rozhlas.
Díky nové kontrastní látce by si pacienti mohli ušetřit jedno vyšetření, látka funguje totiž pro magnetickou rezonanci i pozitronovanou emisní tomografii PET.
Ženíška vedení strany v komunikaci chválí. Spokojenost s ním panuje zatím i v akademických a vědeckých kruzích. Ty přesto poukazují na to, že by ministr mohl být ambicióznější v jednáních o rozpočtu.
„Bude se investovat do vědeckého prostředí, aby instituce vypadaly jako ve 21. století,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09).
Podíl žen v české vědě představuje oproti mužům asi čtvrtinu. Ministr pro vědu a výzkum přpravuje zákon, který by podmínky pro ženy mohl zlepšit, kritizují ho ale některé vědkyně.
Vědci z Českých Budějovic se již několik dekád věnují výzkumu octomilek severských. Ty se totiž od ostatních druhů mušek odlišují jednou „superschopností“ – zvládnou přežít i extrémně nízké teploty.
Modul v Houstonu měl rozlohu 16 metrů čtverečních. Podle odhadů by NASA mohla vyslat lidskou posádku na Mars v 30. letech tohoto století. Ještě dříve se však chystá znovu vyslat lidi na Měsíc.
V současnosti je podle odhadů OSN až pětina zemědělské půdy na celém světě zasolená, především na Blízkém východě nebo v USA. Kvůli klimatické změně ale může zasolení začít trápit i české zemědělce.
Práce staroegyptských písařů mohla vést ke specifickým změnám na jejich kostrách. Podle expertů byly u písařů i častější například degenerativní změny krční páteře nebo artróza čelistního kloubu.
Na Zemi se v úterý vrátila čínská lunární sonda. Přistála na odvrácené straně Měsíce, kde vyvrtala a odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila čínskou vlajku.
Univerzita Karlova obsadila 246. místo v žebříčku světových univerzit. Jde o nejlepší hodnocení za poslední dekádu, vyzdvihuje prorektor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek.
Výzkumníci a vývojáři se mohou těšit, vláda schválila zvýšení výdajů na vědu pro příští rok. Žádný člen vlády ale nevysvětlil, proč je třeba dotace vědcům zvyšovat a za co vlastně budou utraceny.