„Náš materiál je unikátní určitě tím, že využívá laminátový odpad. Je ale možné používat i turbíny větrných elektráren nebo odpady z leteckého průmyslu,“ uvádí Martina Drdlová.
Obsah žlutých popelnic je pro většinu z nás nepřehledný mix odpadků, pro zlínské vědce je to ale zdroj elektřiny. Právě nevytříděný plast lisují do tenkých fólií, pomocí kterých vyrábí elektřinu.
Čeští vědci vyvinuli speciální granule z přírodních materiálů. Dokážou zadržovat vodu, kterou postupně uvolňují do půdy. Momentálně je testují v severočeském Mostě na krátkém úseku tramvajové tratě.
„(Robot) má nasazený gripper – zjednodušeně řečeno kleště – díky kterým bude moct osazovat kotvy nebo vkládat výztuž do předem připravené díry,“ popisuje odborník z ČVUT.
„Za doby mého působení v ústavu jsme přišli s jednoznačným transparentním mechanismem rozdělování finančních prostředků na vědu na základě výkonnosti,“ říká Petr Winkler pro Radiožurnál.
Připomínají dětskou stavebnici, ale ochrání kritickou infrastrukturu nebo úřady před teroristickými útoky. Brněnští vědci vyvinuli pevné a přitom lehké betonové bloky.
Haldy odpadu z výroby oceli by díky ostravským vědcům mohly zkrášlit stěny koupelen nebo kaváren. Z nevyužitého materiálu totiž zkouší vyrábět glazury na kachličky. Právě testují první kusy.
Biobanka Masarykova onkologického ústavu už čtvrt století pomáhá vědcům s vývojem léků, diagnostických metod a boji s rakovinou. Vzorků již za dobu existence nashromáždila přes 300 tisíc.
Systém na čištění odpadních vod PURA, za který už československý tým získal cenu The Earth Prize, vznikl spojením Čermákova výzkumu studeného plazmatu a fotokatalýzy, kterou se zabývá Podmanická.
Je to druhý a zatím nejslibnější objev, kdy vědci zaznamenali v atmosféře planety chemické látky spojené s životem. Vědci se však shodují, že pro potvrzení jsou nutné další údaje.
CERN je rodištěm řady vynálezů, které dnes běžně používáme, připomíná ředitelka organizace, vědkyně Fabiola Gianottiová. Mezi nimi jsou například world wide web či supravodivé kabely.
„Zájem o naši vědu tady je a myslím si, že máme opravdu šanci namotivovat českou veřejnost, aby pro projekt hlasovala,“ věří v zisk ocenění Global winners 18letý vědec Tomáš Čermák.
Do soutěže, kterou Spojené arabské emiráty hostily v pátek a v sobotu, se přihlásilo 210 týmů z celého světa. V každé z disciplín postupovaly do finále čtyři nejlepší.
V Česku podle ministerstva zdravotnictví přibude ročně přes 60 tisíc případů zhoubných nádorů. Odborníci očekávají, že počet pacientů s diagnózou rakoviny dál poroste. Na to reaguje i výzkum léků.
„Umožňuje nám to zvyšovat povědomí o problému, který tady je. Ve vodě se nachází spousta léků a naše současné čističky s tím neumí pracovat,“ vysvětluje osmnáctiletý Tomáš Čermák.
Zařízení, které mladý vědec vytvořil, dokáže zlikvidovat 98 procent bakterií ve vodě za pouhé tři minuty. Spojením svých výzkumů vytvořili Tomáš Čermák a Anna Podmonická systém PURA.
„Stále hledáme novou fyziku, která by vysvětlila otevřené otázky dnešní částicové vědy, například pátrání po temné hmotě, anebo asymetrie hmoty a antihmoty v našem vesmíru,“ popisuje Gianottová.
Spikeless slibuje elegantní řešení problému takzvaného spikingu. Situace, kdy někdo tajně přidá do cizího drinku omamnou látku, často bývají předehrou pro sexuálního útok.
Vědci zjistili, že v nádorech se objevuje mnohem víc určitých bílkovin, než je běžné ve zdravém mozku. Jednou z nich je takzvaný kolagen I, druhou fibronektin.
„Jelikož slyším neustálé skandování, že děkují, tak já věřím, že hlavní cíl byl splněn,“ říká Jan Spratek z pražského planetária, který se podílel na výběru posádky.
Brněnští vědci zatím otestovali eye-tracker na desítkách dětí. A podle Romana Švaříčka jsou schopni s devadesátiprocentní jistotou zjistit, zda je participant dyslektik, nebo ne.
„Ohrožena je hlavně věda o životě a zdravotnictví. Protože když vám někdo na chvilku zastaví projekt, tak se může stát, že se tím celý projekt zničí,“ říká bioinformatik.
