Varnsdorf uzavírá jednu z ubytoven. V jiné části města tak vzniká ghetto
Nové ghetto vzniká v severočeském Varnsdorfu. Plní se lidmi, kteří opouštějí městské ubytovny poté, co vedení města zpřísnilo podmínky bydlení. Lidé tak odcházejí do Kovářské ulice, kde majitelé bytovek přijmou každého, kdo pobírá sociální příspěvky na bydlení.
Problematické ubytovny ve Varnsdorfu nechvalně prosluly útoky radikálů a staly se rozbuškou etnických střetů v celé republice.
Na začátku roku se z nich kvůli změně podmínek bydlení odstěhovalo hodně lidí a městu se prý nevyplácí provozovat obě budovy v Lounské i Masarykově ulici i s personálem.
Varnsdorf uzavírá jednu z městských ubytoven. V jiné části města tak vzniká velké a hlučné ghetto. Natáčel tam reportér Lubomír Smatana
Ubytovnu v Lounské ulici tak dnes město uzavírá s tím, že si budovu ponechá k pozdějšímu využití. Obyvatele z vylidňujících se ubytoven pak město sestěhuje do jedné budovy na Masarykově ulici.
To ale ostře kritizuje ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, podle kterého sestěhování lidí na jedno místo opět přinese vážně problémy a může přinést eskalaci etnického napětí.
„Ta ubytovna prostě už dříve byla přeplněná, teď bude znovu přeplněná. Moc chudých lidí na jednom místě vždycky bude působit problém a nevím, proč město takový krok připravuje. Je to pro mě nepochopitelné,“ varuje Martin Šimáček.
Lidé, kteří opouštějí městské ubytovny, se pak stěhují i do ghetta na Kovářské ulici.
„Ubytovna jako taková má určitá pravidla. Pravidla, která je třeba dodržovat. No a v bytě, který je mi pronajat, už tato pravidla dodržovat nemusím, takže je to volnější způsob přebývání,“ vysvětluje nezávislý starosta Martin Louka odchod obyvatel ubytoven do pronájmů v Kovářské ulici.
Nemáte náladu tu žít, říkají starousedlíci
Zde se ale noví nájemníci v bytovkách zákonitě dostávají do sporu se starousedlíky. Ti marně žádají o pomoc.
„Nepříjemný je slabé slovo. Je to tak strašně stresová situace, že když se vrátíte z práce a jste unavený - a vracím se kolem páté hodiny - tak vás to tady úplně dodělá. Nemáte vůbec náladu tady žít, protože to, co je tady, to je úplně extrém,“ říká majitel rodinného domku Josef Pizur, který bydlí třicet metrů od hlučných bytovek.
Ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček bude i hostem Ranního interview
Svůj dům by nejraději prodal, jenže nikdo ho nekoupí. „To není něco, co by nás trápilo jednu hodinu nebo jeden den. Tři týdny bylo hezky a oni rozjeli velký mejdan, bylo to jako v Brazílii. A do toho neustálý bordel a samozřejmě výstřelky, co patří k tomu, když se konzumuje alkohol a lidi jsou absolutně nesoudní. Tohle všechno jsme tady měli,“ popisuje Pizur.
Podle Martina Šimáčka tak vedení města ztrácí nad situací kontrolu. „Může to znamenat zase protesty vůči obyvatelům ubytovny, zase to může vypadat jako konflikt romské menšiny versus většiny ve Varnsdorfu, ale to je konflikt, kterému šlo předejít, a ten problém mělo řešit město,“ zdůrazňuje Martin Šimáček.
„Nástroje k tomu mělo, mělo k tomu x nabídek spolupráce od agentury a neziskových organizací. Nechápu, proč je nevyužívá,“ tvrdí ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování.
„V Rumburku před dvěma lety byly také nepokoje, ale tam podle mého soudu velmi dobře zachytili situaci a začali připravovat různá řešení právě i v oblasti bydlení. Věřím, že tam problémy nebudou hrozit tolik, jako ve Varnsdorfu, kde se radnice žádného řešení nechopila a jenom se chaoticky pokouší tu a tam situaci poopravit,“ míní Šimečka.
Starosta Varnsdorfu se brání tím, že během několika týdnů začne spolupracovat s jednou neziskovou organizací a v ghettu vytvoří od 1. května hlídky z řad romské komunity. Starousedlíci to ale považují za naprosto nedostačující a laciné gesto.
