Oběti nezákonných sterilizací už nemohou žádat o odškodnění. Začátkem roku vypršela tříletá zákonná lhůta. Ve Sněmovně teď leží dva návrhy na to, aby oběti mohly o odškodnění žádat další dva roky.
V rozhovoru Alena Pataky uvedla, že Romové jsou „geneticky vybaveni úplně jinak“, „nemají cíl ve svém životě se vzdělávat“ a motivace chybí i jejich rodičům. Za to čelila kritice z několika stran.
Místostarostka Moravské Ostravy a Přívozu Alena Pataky (ANO) schytává za své výroky o Romech kritiku i z vedení vlastního hnutí. Nově se proti jejímu vyjádření vyhranil i předseda hnutí Andrej Babiš.
„V sedmé třídě pro ně končí určitým způsobem cíl vzdělávání. Jsou to menší jednotky nebo desítky žáků, kteří chtějí jít dál,“ řekla také Alena Pataky (ANO), místostarostka Moravské Ostravy a Přívozu.
Osudy Romů výrazně zasáhly i do života kurátorky expozice, která na výstavě pracovala v době, kdy se jí narodilo dítě. O to hůře prožívala příběhy 241 zabitých dětí.
„Novela zákona o shromažďovacím právu, schválená v červnu, porušila ústavu země a mezinárodní závazky Slovenska v oblasti lidských práv,“ tvrdí Amnesty International.
Výstava představuje osudy lidí, kteří byli označeni za cikány a stali se obětí nacistického rasového pronásledování. Divákům je přiblíží autentické rodinné fotografie a audiozáznamy vzpomínek.
„Přál bych si, aby se mladí Romové mezi sebou vnímali jako zdroj kolektivní síly. Ať pracují jako kolektiv na budování vyššího stupně odporu,“ řekl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Zeljko Jovanovič.
„Genocida Romů a Sintů na území protektorátu patří k těm, které měly zásadní devastační dopad na celé komunity lidí, kteří tady po staletí žili,“ říká romistka Helena Sadílková.
Ceremoniál se konal přímo na místě, kde před 80 lety stál takzvaný cikánský tábor B II e. Ti, kteří se dožili srpna roku 1944, o své životy nakonec přišli v plynové komoře.
V říjnu 1928 skupina výtržníků z Pobedimi napadla romskou osadu. Pogrom za sebou zanechal zničené domy, zraněné a šest mrtvých, mezi kterými bylo i šestileté dítě. Nikdo ale nic neviděl.
Božena Růžičková dostala trest šesti let vězení. Prošla různými věznicemi, přežila pochod smrti, osvobodili ji v Lübecku poté, co jí zachránil život neznámý voják, podle jejího líčení vlasovec.
Návštěvníci 26. ročníku světového romského festivalu Kharmo se mohou těšit na bohatý program. Na pódiu se představí uznávaní hudebníci z České republiky i ze zahraničí.
Erika s manželem chodí do práce, nejstarší syn studuje na střední škole a chystá se do Spojených států. Je to rodina, které byste si ani nevšimli, kdyby nežili v romské osadě v Medzevu.
„Čím víc porozumíme tomu, co se na našem území před 80 lety dělo, tím je větší naděje na lepší soužití. Ale problémy spočívají v něčem jiném,“ konstatuje novinář.
Památník stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. V lokalitě pak byl od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil.
Průvod romské hrdosti, jehož se účastnily čtyři taneční soubory i desítky obyvatel města, byl součástí oslav Mezinárodního dne Romů, který na pondělí připadá.
Kvůli nízké důvěře v instituce se také Romové málokdy brání diskriminaci. Loni proti ní k ombudsmanovi podali jen 28 podnětů, z toho polovina se týkala bydlení.
Poslanci ve středu jednohlasně přijali definici anticikanismu. „Jde o předsudky, které ve společnosti panují a ovlivňují, jaké příležitosti dáváme dětem,“ vysvětluje vládní zmocněnkyně Lucie Fuková.
Poslanci tří sněmovních podvýcborů napříč vládní koalicí i opozicí se ve středu jednoznačně shodli na přijetí definice tzv. „anticikanismu“. Jde o souhrnné označení antiromských postojů.
Několik desítek lidí se v neděli shromáždilo před Krajským soudem v Brně na protest proti zprošťujícímu verdiktu v kauze smrti mladého Roma u Brněnské přehrady. Proti rozsudku podepisovali petici.
Česká republika podléhá mezinárodní kritice za to, že k diskriminaci romských dětí ve školství stále dochází. Velké Hamry jsou pozitivním příkladem, že to jde i jinak.