Deblkanoisté Radoň s Dvořákem získali ve SP v Račicích stříbro, Fuksa bronz
Zima, silný protivítr a nakonec i déšť - to byli pro účastníky závodu Světového poháru kanoistů v Račicích hodně nepříjemní sobotní společníci. Deblkanoisté Radoň a Dvořák si ale nenechali zkazit náladu. Zdá se, že si v letošním ročníku Světového poháru předplatili druhá místa.
Při úvodním klání v Miláně získali dvakrát stříbro a dnes se jim totéž povedlo na kilometrové trati. V cíli pak nemohla chybět novinářská otázka: Co vám chybělo k vítězství?
„Vždycky předjet to jednu loď. Pádlovat trochu rychleji,“ odpověděl s úsměvem na líci Jaroslav Radoň. A Filip Dvořák připojil prozaický dovětek:
„Na německou posádku to dneska nebylo. Doufám, že to vyjde příště. Trochu nám to vrátili z loňského Duisburgu, kde jsme je předjeli na MS. Teď je vyrovnáno. Uvidíme, jak se s nimi popasujeme ve zbytku sezony.“
Finálové rozjížďky SP rychlostních kanoistů na 1000m v Račicích provázelo špatné počasí
„Vítr byl v závěru hodně silný. Na posledních sto metrech jsme viděli, že na to prostě nemáme. Na začátek sezony, byla jízda výborná, doufám, že to tahle půjde dál,“ dodává Radoň.
Pokus přimět oba české medailisty, aby podrobili nelítostné kritice dnešní nepovedené počasí, se jaksi minul účinkem. „Bylo by to trochu rouhání, když na Moravě hrozí povodně a Slovensko je zatopené, myslím, že žádnou zimu nevnímáme. Snad se fanoušci nějak zahřejí.“
Což se i v průběhu sobotního programu částečně povedlo. Kromě jiného také zásluhou kanoisty Martina Fuksy. Bolavé koleno ho v loňském roce ošidilo o druhou polovinu velmi slibně rozjeté sezóny. A do té letošní vstupuje, na rozdíl od většiny svých soupeřů, až teď, v Račicích. O to víc si uměl vážit čerstvě získané bronzové medaile.
„První závody pro mě nebyly vůbec lehké. Nervozita byla veliká. Nevíte, jak kdo přes zimu potrénoval. Ani jak na tom budu já. Takže jsem rád, že mám medaili na krku a to je hlavní.“
Dostál je rád za progres
Bramborové medaile bývají pro sportovce spíše poukázkou na zklamání než na dobrou náladu. Kajakář Josef Dostál ale vnímal svoje 4. místo na kilometrové trati docela jinak.
„Spokojenost,“ prohlásil v cíli. A nebylo se co divit. Oproti úvodnímu závodu Světového poháru v Miláně si totiž o tři místa polepšil. „Trochu jsem si v první polovině šetřil síly, takže do druhé mi jich zbylo dost. Vzhledem k tomu, že foukal protivítr, tak se mi to dost vyplatilo a mohl jsem ještě přefinišovat Australana.“
Dodejme, že zítra pokračuje závod Světového poháru v Račicích finálovými jízdami na tratích 200 a 500 metrů.
