Jednání na Aljašce skončilo po téměř třech hodinách, oznámil Kreml
Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončilo po téměř třech hodinách, oznámil Kreml. Trump před bilaterální schůzkou řekl, že pokud se nebude vyvíjet dobře, rychle z ní odejde. Trumpovým hlavním cílem je dosažení příměří ve válce na Ukrajině, kterou Rusko před třemi a půl lety rozpoutalo na Putinův rozkaz.
Trumpovým cílem je dosažení příměří ve válce na Ukrajině, kterou Rusko před třemi a půl lety rozpoutalo.
6:25
Jednání o příměří je první podmínkou konce války. Trumfy ale drží Putin, míní Petráš
Číst článek
Krátce po deváté večer středoevropského letního času se lídři obou zemí setkali na vojenské základně Elmendorf-Richardson na Aljašce. Šéf Bílého domu několikrát zatleskal, zatímco k němu Putin přicházel po letištní ploše, a poté ruskému vůdci potřásl rukou.
Lídři USA a Ruska bok po boku kráčeli po červeném koberci. Poté vstoupili na pódium s nápisem Aljaška 2025, kde zapózovali pro novináře, aniž by k nim promluvili.
Následně společně nastoupili do jednoho auta, které je odvezlo na první fázi jednání. Média to označila za neobvyklé.
Ukrajina, která se tři a půl roku brání ruské agresi, na páteční jednání pozvánku nedostala. Na Aljašku podle serveru The Independent dorazil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nebo ruský velvyslanec ve Spojených státech Alexandr Darčijev.
Při příchodu do hotelu měl Lavrov na sobě pod černou prošívanou vestou šedivou mikinu s nápisem SSSR, tedy Svaz sovětských socialistických republik.
Ve čtvrtek na mezinárodním letišti v Anchorage přistál ruský Iljušin Il-96 určený v Rusku pro přepravu nejdůležitějších lidí.
Z Moskvy podle webu určenému fanouškům letectví letěl arktickou trasou a pro přelet nad americkým územím potřeboval zvláštní povolení, protože letadla registrovaná v Rusku do amerického vzdušného prostoru kvůli platným protiruským restrikcím nesmějí.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Šéf Kremlu cestou na Aljašku udělal zastávku v Magadanu na ruském Dálném východě, který od Anchorage dělí ještě 3200 kilometrů. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov dříve novinářům řekl, že tam navštíví jeden z místních podniků nebo sportovní komplex.
Před setkáním Trumpa s Putinem se v Anchorage ve čtvrtek konala poklidná demonstrace, jejíž účastníci vyslovovali podporu Ukrajině. Jeden z demonstrantů přišel s cedulí s nápisem varujícím před postoupením ukrajinského území Rusku.
„Postoupit Ukrajinu Putinovi je jako postoupit Československo Hitlerovi,“ stálo na ceduli odkazující na mnichovskou konferenci ze září 1938, na které se zástupci západoevropských mocností s nacistickým diktátorem Adolfem Hitlerem bez účasti československých představitelů dohodli, že pohraniční části Československa obývané převážně Němci získá Německo.
Jiný demonstrant měl transparent s nápisem, že „z okna vidí fašisty“, za které podle některých komentářů považuje Putina i Trumpa. Lidé mávali ukrajinskými vlajkami a někteří přišli také s vlajkami americkými a vzkazovali Putinovi, aby dal ruce pryč od Aljašky, kterou Spojené státy od Ruska koupily v 19. století.
Trump se s Putinem naposledy tváří v tvář setkal v roce 2018, v posledních měsících ale spolu několikrát hovořili telefonicky. Trump po svém lednovém návratu do Bílého domu naléhá na Rusko a Ukrajinu, aby ukončily tři a půl roku trvající válku vyvolanou na Putinův rozkaz.
Americký prezident dává najevo, že účelem pátečního jednání je připravit možnou schůzku mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Očekávání a obavy
Evropští a ukrajinští činitelé se v posledních dnech obávali, že Trump by se s Putinem mohl dohodnout na parametrech mírové dohody, včetně rozdělení území, a poté se pokusit vyvinout tlak na Kyjev, aby souhlasil, popsala již dříve stanice NBC News.
Trump jednání o výměně území však ve středu po videokonferenci s evropskými lídry popřel. Ti se poté vyjádřili ohledně možného uzavření příměří nadějně. Americký prezident také prohlásil, že pokud šéf Kremlu nebude souhlasit s ukončením války proti Ukrajině, bude to mít pro Rusko velmi vážné důsledky.
Pokud bude summit úspěšný, dohodneme se s USA na nových odzbrojovacích smlouvách, řekl Putin
Číst článek
Politolog Anton Šechovcov ze Středoevropské univerzity ve Vídni pro server iROZHLAS.cz ale upozornil na to, že pokud se opravdu bude jednat o příměří, osud ruskem okupovaných území bude hlavním tématem summitu.
„Otázek se zde nabízí vícero. Jednou je, jak se Ukrajina k okupovaným územím postaví. Může uznat, že pod Rusko budou spadat (okupovaná území – pozn. red.) de facto. Moskva ale chce uznání de iure, legalizaci okupace. A to ne nutně od Ukrajiny, jako spíše od Spojených států. Myslím, že Kyjev je připraven přijmout fakt, že by území mohla pod Rusko spadat de facto, stav de iure ale nikdy nepřijme,“ míní Šechovcov.
Zelenskyj donedávna zdůrazňoval, že se území nevzdá, řada analytiků se pak kloní k názoru, že by mohly být cenou za suverenitu země.
Za jakých okolností byl summit naplánován a co může přinést blíže přibližujeme například v souhrnu klíčových otázek a odpovědí, které popisují, co ze schůzky mohou Spojené státy a Rusko získat, jaké jsou názorové pozice Ruska, ale i Evropských zemí včetně Ukrajiny, které k jednání přizvány nejsou nebo jaký vliv bude mít podle odborníků setkání na uzavření mírové dohody.
Hlavní je zastavení bojů
Filip Nerad, bývalý evropský analytik Českého rozhlasu a současný šéf komunikace think-tanku Globsec, popsal blíže evropské požadavky: před jakýmkoli vyjednáváním o mírové dohodě by podle nich mělo dojít k zastavení bojů.
„Teprve poté se bude vyjednávat o podmínkách případného míru. Ne obráceně, jak si představuje ruská strana, kdy se Ukrajina nejprve stáhne z některých území a až poté nastane příměří a začne vyjednávání.“
Putin a Trump se sejdou v 21.30 středoevropského času. Jednat budou mezi čtyřma očima s tlumočníky
Číst článek
O evropském postoji a žádosti, aby se Ukrajina setkání také zúčastnila, mluvil pro Český rozhlas i náměstek ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje ve sněmovních volbách za koalici SPOLU) Eduard Hulicius (KDU ČSL, Spolu, kandiduje do Sněmovny) po pondělním jednání ministrů zahraničí EU.
Během pondělní tiskové konference Trump však potvrdil, že se Zelenskyj pátečního jednání na Aljašce nezúčastní, podle představ Bílého domu by ale schůzka ukrajinského prezidenta s Putinem měla následovat.
Nerad poukazuje na to, že Trump i jeho speciální vyslanec Steve Witkoff, který jedná primárně s Rusy, v minulých týdnech a měsících přistoupili na řadu ruských narativů.
Zelenskyj ve středu podle NBC News uvedl, že Putin si podle něj mír nepřeje. „Řekl jsem americkému prezidentovi a všem našim evropským kolegům, že Putin blafuje,“ řekl ukrajinský prezident. Zároveň ujistil, že je ochoten zúčastnit se třístranného jednání s Putinem a Trumpem.
