I pachatelé hospodářské kriminality mohou být v databázi DNA, rozhodl NSS
I pachatel daňového deliktu může být vedený v databázi DNA, která umožňuje odhalovat pachatele trestných činů mezi recidivisty. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS), který zamítl kasační stížnost Úřadu pro ochranu osobních údajů ve sporu s ministerstvem vnitra. Rozsudek není úplným posvěcením současné praxe, kterou ochránci soukromí dlouhodobě kritizují. NSS zdůraznil, že se vyjádřil ke konkrétnímu případu a že v jiných kauzách se může hodnocení lišit.
K odběru DNA mohou policisté sáhnout, pokud mají u člověka už jen podezření ze spáchání trestného činu – stačí třeba jít kolem banky, kterou někdo vyloupil a ocitnout se na záznamu kamery.
Spor je o to, kdy se mohou takové citlivé údaje zpracovávat a uchovávat. Ochránci soukromí trvají na tom, že jen v případě, kdy je to nezbytné pro vyšetřování a navíc s ohledem na povahu trestného činu. Přínosné by to mohlo být například u vražd, loupeží či znásilnění.
V nyní posuzovaném případě šlo o DNA muže potrestaného šesti lety vězení, trest ovšem dostal „jen“ za daňový delikt.
Za zpracování jeho údajů v Národní databázi DNA dostalo vnitro od Úřadu pro ochranu osobních údajů pokutu 35 tisíc korun. Správní úsek Městského soudu v Praze však případ loni vrátil ochráncům soukromí se vzkazem, že policie postupovala řádně. Tento verdikt nyní potvrdil NSS.
Podle asistenta předsedy Nejvyššího správního soudu Adama Walacha má využití biologických stop opodstatnění i v případě hospodářské kriminality.
„Neznamená, že by například u trestných činů hospodářské povahy měl být význam využití biologických stop při odhalování těchto činů marginální. To znamená, že i v případech daňových trestných činů lze biologické stopy bezesporu využít,“ řekl Walach.
Soudci nezpochybnili, že sběr, uchovávání a zpracování profilu DNA je zásahem do práv konkrétních lidí, shledali však, že pravomocně odsouzení pachatelé úmyslných trestných činů mají nižší stupeň ochrany soukromí a osobních údajů než ti, kteří se ničeho protiprávního nedopustili.
Situace je však po právní stránce složitější. V paralelním soudním sporu totiž tentýž muž, o jehož případu rozhodoval NSS, po odpykání trestu požádal o vymazání svých údajů z Národní databáze DNA a Městský soud v Praze mu vyhověl s vysvětlením, že natolik závažnou agendu, jako je sběr a uchovávání DNA, nemůže upravovat pouhý pokyn policejního prezidenta.
Toto průlomové rozhodnutí však podle systému InfoSoud není pravomocné, od loňského jara se jím zabývá odvolací instance, tedy Vrchní soud v Praze.
