Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.
„Nějaké řeči ji nedokážou rozházet. A to, že je z babyboxu, nebere jako hendikep, ale spíš jako výhodu, že je něčím jiná. Sama se tím prezentuje,“ říká Aleš a přiznává, že je na dceru pyšný.
Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.
Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.
Policisté po dvaceti letech objasnili případ vraždy novorozence v Krupce na Teplicku, pomohla možnost zkoumat rodovou linii otce. Matka se k činu bezprostředně přiznala.
„Věří se, že až dvě třetiny nádorových onemocnění vznikají právě kvůli chybám v replikaci DNA,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková, výzkumnice v Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.
Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.
Svou DNA trousíme po světě vlastně pořád. Všude je tak volně k využití, tvrdí studie. To se samozřejmě dá zneužít, například ke sledování příslušníků různých menšin nebo lidí s dědičným postižením.
Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, v jeskyni žila někde mezi 25 a 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Science Advances. „Splnil se mi sen,“ komentuje antropolog Sládek.
Pokud je nos delší, je vyšší pravděpodobnost, že má člověk neandrtálské geny. Donedávna se přitom mělo za to, že neandrtálci byli zcela oddělený druh člověka.
V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě.
Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa,“ popisuje biochemik Konvalinka.
Vědci chtěli zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými Beethoven trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili onemocnění poškozující játra.
Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.
Půl roku po osvobození ukrajinského území lidé stále nachází ostatky civilistů povražděných ruskou armádou. Některé z obětí se nepodařilo identifikovat, je tam proto pohřebiště s bezejmennými hroby.
Morové rány ovlivňují lidské zdraví i po téměř 700 letech. Podle nové studie totiž tato mutace, která předky některých z nás ochránila před morem, souvisí i se současnými autoimunitními onemocněními.
Před necelými deseti lety si nechala herečka Angelina Jolie odstranit ňadra a vaječníky. Dnes ji následují tisíce žen, kterým kvůli genetické mutaci BRCA 1 a 2 hrozí, že už v mládí onemocní rakovinou
