DNA

Velký Mamuťák vstoupil do učebnic archeologie. Poprvé tu uspěla nová metoda určování pravěké DNA

Hradec Králové| 16. 2. |Jakub Schmidt, baj |Historie |Rozhovor

Mezinárodní vědecký tým u Velkého Mamuťáku za účasti českých vědců jako první na světě úspěšně vyzkoušel novou metodu určování pravěké DNA. Ta může znamenat revoluci v archeologii.

Buenos Aires| 22. 1. |ČTK |Zprávy ze světa

Argentinské hnutí babiček našlo 139. dítě odebrané za diktatury rodičům. Zbývá jim vypátrat 300 ‚vnoučat‘

Nově nalezená vnučka je dcerou Daniela Inamy a Noemí Macedové, které režim zatkl v listopadu 1977, protože byli členy komunistické strany.

Paříž| 21. 12. 2024 |Marie Starostová |Zprávy ze světa

Znásilnění, pokus o něj a vražda. Pelicot může znovu stanout před soudem, policii k němu dovedla DNA

Vyšetřovatelé ho podezřívají z jednoho pokusu o znásilnění a jednoho znásilnění a vraždy, píše britský server The Guardian. Znovu se otevírají dva nevyjasněné případy z roku 1991 a 1999.

Madrid| 12. 10. 2024 |ČTK |Zprávy ze světa

Ostatky v Seville patří slavnému mořeplavci Kryštofu Kolumbovi, potvrdily testy DNA

Španělská veřejnoprávní televize večer odvysílá dokument, v němž autoři slibují odhalit i Kolumbův původ. Ten dosud zůstává záhadou.

3:29

Praha| 19. 7. 2024 |Michal Šafařík |Věda |Reportáž

Čeští vědci jako první odhalili povrch chromozomu. Může to pomoci v boji s genetickými poruchami

Lékaři by v budoucnosti mohli lépe bojovat s genetickými poruchami a zemědělci efektivněji šlechtit plodiny. Vědci z české Akademie věd totiž jako první na světě zobrazili povrch chromozomu.

Washington| 30. 6. 2024 |Anna Beljo |Věda a technologie

Vědci v USA chtějí oživit zvířata. ‚Víme, že obnovíme tasmánského tygra i mamuta,‘ tvrdí ředitel firmy

Americká firma se zabývá takzvanou deextinkcí – procesem vytváření organismu splňujícího charakteristiky již vyhynulého druhu.

Praha| 13. 6. 2024 |mst |Historie

Mayové obětovávali kromě panen i malé chlapce. Vědci to zjistili díky tisíc let staré DNA

Pátrání trvalo dlouhé roky, první testy DNA začali vědci dělat až v roce 2015. To, že ostatky patřily výhradně chlapcům, překvapilo i je samotné.

Češi učí umělou inteligenci měnit DNA bakterií. Mohou z nich pak vyrábět bezpečnější a levnější léky

Praha/Brno| 27. 5. 2024 |Michal Šafařík, jar |Věda

Nové šetrnější léky by mohly pomáhat pacientům po mozkové příhodě nebo třeba plicní embolii.

Londýn | 4. 5. 2024 |ČTK |Věda

Lepra se ve středověku šířila mezi lidmi a veverkami, zjistili vědci. Zavinit to mohl i obchod s kožešinami

Genetická analýza nyní odhalila, že veverky ve středověké Anglii trpěly velmi podobným kmenem nemoci jako lidé žijící v té době.

Praha| 1. 5. 2024 |Helena Berková |Historie

Vědci se konečně dozvěděli víc o kočovných Avarech. Byli silně patrilineární, vdovu si brali příbuzní

Kosti Avarů našli experti na místě pohřebišť v dnešním Maďarsku. Avaři, původně kočovníci z Asie, přišli v 6. století do Evropy.

17:40

Praha| 19. 4. 2024 |Veronika Hlaváčová, kac |Společnost |PŘÍBĚHY BABYBOXU

Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice

„Nějaké řeči ji nedokážou rozházet. A to, že je z babyboxu, nebere jako hendikep, ale spíš jako výhodu, že je něčím jiná. Sama se tím prezentuje,“ říká Aleš a přiznává, že je na dceru pyšný.

20:41

Praha| 15. 4. 2024 |Veronika Hlaváčová, kac |Společnost |PŘÍBĚHY BABYBOXU

Novorozeně se vzkazem, proč nemůže zůstat doma. Dívka z babyboxu má návod, jak časem najít příbuzné

Sedmiletá Johanna jako jedna z mála odložených dětí ví, proč se o ni biologičtí rodiče nemohli postarat. Johanna ví, jak babybox funguje, téma se jí ale otevírá zatím těžko.

3:53

Brno| 26. 2. 2024 |Michal Šafařík |Věda |Experiment

Čeští vědci vyvíjejí novou svítivou látku. Může pomoci při diagnóze nemocí včetně rakoviny

Vědci z Masarykovy univerzity vytvořili nový typ luciferázy. Touto fosforeskující látkou v noci září světlušky, krevety jí pod mořem matou predátory a lidé ji využijí nejen v medicíně.

Ústí nad Labem | 9. 2. 2024 |ČTK |Zprávy z domova

Policie po dvaceti letech objasnila vraždu novorozence. Pomohl vývoj v genetickém zkoumání

Policisté po dvaceti letech objasnili případ vraždy novorozence v Krupce na Teplicku, pomohla možnost zkoumat rodovou linii otce. Matka se k činu bezprostředně přiznala.

Biofyzici z Akademie věd dostali grant šest milionů. Jejich výzkum buněk může zlepšit léčbu rakoviny

Praha| 17. 1. 2024 |Michal Šafařík |Věda

„Věří se, že až dvě třetiny nádorových onemocnění vznikají právě kvůli chybám v replikaci DNA,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková, výzkumnice v Biofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky.

2:32

Praha| 15. 12. 2023 |Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, agn, eza |Věda |Seriál

Profil DNA ze vzorku slin během několika hodin. Spojit pachatele a místo činu pomáhá policii databáze

Odebrané vzorky od lidí experti z Kriminalistického ústavu v Praze porovnávají se stopami z místa činu jako je třeba krev, vlasy nebo sliny.

2:28

Praha| 15. 12. 2023 |Ondřej Vaňura, Martin Pařízek, agn |Technologie |Seriál

Určit dobu smrti pomáhá biologům hmyz i rostliny. ‚Umíme to i na hodiny přesně,‘ popisuje vědkyně

Kriminalistiký ústav má odborné pracoviště Speciální biologie. Vědci tam dokáží určit dobu úmrtí nebo odhalit stopy tělesných tekutin. Pomáhá jim k tomu modré světlo nebo dokonce hmyz a rostliny.

Londýn | 16. 11. 2023 |ČTK |Zdraví

Británie jako první na světě schválila lék na úpravu DNA, bude léčit pacienty s krevním onemocněním

Lék je založený na metodě CRISPR, takzvaných molekulárních nůžek , které mohou s vysokou přesností upravit DNA zvířat, rostlin, či mikroorganismů.

2:36

Uherské Hradiště/Staré Město/Zlechov/Kněžpole/Mařatice/Ostrožská Lhota| 29. 7. 2023 |Michal Sladký, Růžena Vorlová |Zprávy z domova

Genetický výzkum odhalil, že na Uherskohradišťsku žijí přímí potomci někdejších obyvatel Velké Moravy

Na Uherskohradišťsku stále žijí přímí potomci někdejších obyvatel Velké Moravy. Potvrdil to genetický výzkum.

Washington| 20. 5. 2023 |Helena Berková |Věda

DNA zanecháváme všude. Vědci ji dokázali získat ze vzduchu i vody, varují před možným zneužitím

Svou DNA trousíme po světě vlastně pořád. Všude je tak volně k využití, tvrdí studie. To se samozřejmě dá zneužít, například ke sledování příslušníků různých menšin nebo lidí s dědičným postižením.

25:49

Praha| 13. 5. 2023 |Martina Mašková |Věda

Vědci přečetli geny pravěkého člověka ze zubu jelena. Nemuseli ho při tom zničit, považují to za průlom

Žena, jejíž stopy na artefaktu zůstaly, v jeskyni žila někde mezi 25 a 19 tisíci lety. Článek o ní vyšel v odborném časopise Science Advances. „Splnil se mi sen,“ komentuje antropolog Sládek.

Velký nos může být znamením neandrtálských předků. V pravěku mohl být konkurenční výhodou

Londýn| 11. 5. 2023 |Zdeněk Novák, har |Historie

Pokud je nos delší, je vyšší pravděpodobnost, že má člověk neandrtálské geny. Donedávna se přitom mělo za to, že neandrtálci byli zcela oddělený druh člověka.

Londýn| 10. 5. 2023 |ČTK |Věda

Pomoc proti dědičným chorobám. V Británii se poprvé narodily děti s genetickou informací tří lidí

V roce 2015 se Británie stala první zemí na světě, která přijala právní předpisy specificky upravující metody, jež mají pomoci zabránit přenosu některých genetických vad z matky na dítě.

49:41

Praha| 30. 4. 2023 |Martina Mašková, Ondřej Čihák |Věda

Trauma i životní styl se mohou generačně přenést. ‚Mění se genetika, ale nemění se DNA,‘ říká odborník

Epigenetika mění to, jak genetikové nahlížejí na lidský genom. „Byl tu staletý spor, jestli existuje dědičnost získaných vlastností, nebo jestli jsme tabula rasa,“ popisuje biochemik Konvalinka.

Londýn/Berlín| 23. 3. 2023 |ČTK |Společnost

Problémy s játry nezpůsobil Beethovenovi jen alkohol, zjistili vědci 196 let po jeho smrti

Vědci chtěli zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými Beethoven trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili onemocnění poškozující játra.

3:30

Praha| 7. 3. 2023 |Marie Veselá |Věda

Kriminalisté pracují s DNA rostlin a zvířat. Metoda jim pomáhá usvědčovat pašeráky a pytláky

Poznat pachatele podle lidské DNA už dnes není pro kriminalisty nic výjimečného. Věda je zavedla ještě dál. Při odhalování zločinu nově používají i DNA rostlin a zvířat.

25:55

Nuuk| 17. 12. 2022 |Martina Mašková |Příroda

Mastodonti, zajíci i cedr. Dva miliony let stará DNA odhalila neznámé Grónsko

Největším překvapením pro vědce byli mastodonti. „Vůbec se nepředpokládalo, že žili v Grónsku, jen v Severní Americe,“ podotýká Marie Šabacká.

30:35

České Budějovice| 12. 11. 2022 |Eva Kadlčáková |Věda

I ten největší blbec má DNA sahající od Slunce až za Pluto, vysvětluje s úsměvem biolog

O tom, jestli se uspané geny aktivují, rozhoduje podle Ondřeje Lenze sama buňka, případně její součásti.

iRozhlas

DNA v textech na iROZHLASU