V Přerově uctí památku německých civilistů postřílených vojáky v červnu 1945
V noci z 18. na 19. června roku 1945 přišlo nedaleko Přerova, v místě zvaném Švédské šance, o život 265 karpatských Němců ze Slovenska. Po skončení války se vraceli zpět do svých domovů v okolí Dobšiné, kde žili celá staletí. Jenže v osudnou noc se stali obětí poválečného vyřizování účtů. Dnes jejich památku uctí lidé u památníku na přerovském hřbitově.
Tragédie na Švédských šancích z roku 1945 byla dlouhá léta opředena tajemstvím.
Rozkrývat je začal po roce 1990 historik a tehdejší ředitel přerovského muzea František Hýbl. Hledal v archivech, dokumentech, pátral po svědcích.
Jak popsal, k události došlo v červnu 1945. Příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky se tehdy vraceli z přehlídky zahraničního vojska z Prahy a před nádražím se setkali s karpatskými Němci ze středního Slovenska, kteří se vraceli domů.
„Nechali je vystoupit z vagonů a téměř celý ten transport, který čítal 265 žen, dětí a starců, postříleli u Přerova,“ uvedl Hýbl.
Iniciátor popravy nevinných civilistů, které vydával za příslušníky jednotek SS, byl Karol Pazúr. Ten navštívil Místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si silné chlapy k vykopání hromadného hrobu na kopci zvaném Švédské šance.
Sedmadvacet mužů hloubilo jámu do jedné hodiny ráno. Pak nastal čas „odplaty“. Karpatští Němci, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli vysvléct do spodního prádla a odevzdat cennosti. Pak byli nemilosrdně zastřeleni.
„Bez soudu, do týla. Byly tam i děti. nejmladšímu chlapci bylo šest měsíců,“ dodal Hýbl.
Vyšetřování začalo dva roky po té. Pazúra, který si prý krvavým činem chtěl vylepšit svůj kádrový profil bývalého člena Hlinkovy gardy, soud poslal na dvacet let do vězení.
Dlouho v něm však nepobyl. Už za dva roky po amnestii Klementa Gottwalda byl opět na svobodě.
