Na Pražském hradě se bude dnes lhát a intrikovat. Pod širým nebem v prostorách Nejvyššího purkrabství začínají Letní shakespearovské slavnosti, a to hrou Mnoho povyku pro nic. Její děj ze Sicílie 16. století je plný pletich a zákeřných pomluv, které vznikají kvůli lásce. Režisér Jiří Menzel do inscenace alžbětínského dramatika obsadil nejenom Petra Čtvrtníčka a Radúze Máchu, ale i Petru Horváthovou. Ta se mimochodem musela naučit chodit a tančit v krinolíně.

1:47 24. června 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Herci počkali, až padne tma, režisér se usadil v hledišti a spustili zkoušku, poprvé vystupují v kostýmech.

Beatrici hraje Petra Horváthová, která na zvýšené kamenné pódium přitančí v krinolíně a těsném korzetu.

„Jeviště má takové kouzlo, že si vůbec neuvědomujete, co máte na sobě. Je úplně v pohodě, že máte na sobě stažený korzet,“ říká herečka, která zpočátku nevěřila, že se v konstrukci krinolíny dá tančit.

„Říkala jsem si, jak v tom budu tančit, protože my tam padáme a běháme. Ale konstrukce to celé drží a je to skvělé," pochvaluje si.

Podle autorky kostýmů Sylvy Zimuly Hanákové jsou kostýmní zkoušky vždycky hrozné: „Nic nesedí a nikomu to nesluší. Vždycky ale doufáme, že se to spraví, vše zvládneme a bude to vypadat dobře.“

Nejhorší je podle ní první den, kdy si herci vezmou kostýmy: “Vlastně v tom trošku neumí chodit – krinolíny padají, pláště zavazí, masky padají. To je vždycky katastrofa.“

Inspirace zdí

K vytvoření kostýmů ji inspirovala nejenom Shakespearova komedie, ale i prostředí, ve kterém se v rámci Letních shakespearovských slavností odehrává.

„Myslím, že jsem měla jasno, když jsem viděla tady tu zeď – omšelou a oprýskanou – a prostředí. Věděla jsem, že nechci dělat výpravné kostýmy s tunou portiček a zdobení, ale že bych chtěla udělat kostýmy trošku opršelé, měkké a trochu odhalené. Proto jsou na scéně krinolíny, které jsou vidět. Stejně tady mohu vidět zdivo, tak jsem měla pocit, že bude hezké, když kostým nebude mít nános krajek a ozdůbek, ale zůstane strohý s jasnou siluetou.“

Podle autorky kostýmů se s každým představením stávají kostýmy lepší. Ona sama má raději, když jsou tak trochu pomačkané a ušmudlané, aby herci působili věrohodně.

„Tím pádem jim hraní pomáhá. Trošku se to jakoby zpatinuje a změkne. Herec se v kostýmu zabydlí,“ dodává Hanáková.

Inscenace Jiřího Menzla Mnoho povyku pro nic je hlavní premiérou letošních Letních shakespearovských slavností. Jejich organizátoři počítají s mnoha reprízami, takže na závěr slavností 6. září budou kostýmy čistírnu skutečně potřebovat.

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít